BRAUN, Georg – HOGENBERG, Franz. Vrbivm praecipvarvm totivs mvndi liber tertivs.

Předkládaná kniha se jmenuje Urbium praecipuarum totius mundi liber tertius, což je možné přeložit jako Třetí kniha znamenitých měst celého světa. V některých případech se používá i označení Civitates orbis terrarum. Toto dílo je zajímavé hned z několika důvodů. Na prvním místě je třeba vyzdvihnout skutečnost, že se v zásadě jedná o nejstarší atlas uložený ve fondu starých tisků Knihovny VHÚ Praha. Na druhé straně je správné také podotknout, že tato kniha je do jisté míry znevýhodněna, a to hned dvakrát. Kromě toho, že je popisovaný exemplář pouhým torzem, představuje jen jediný svazek z šestidílné práce, který je v knihovně uložen. Na vydávání celého díla, které probíhalo v letech 1572 až 1617 v Kolíně nad Rýnem, se podílela řada lidí pod vedením teologa Georga Brauna (1541–1622) a rytce Franze Hogenberga (1535–1590). Všech šest částí obsahuje kolem 350 tabulí s rytinami míst Evropy, Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Popisovaný svazek by měl být dle titulního listu v pořadí třetí. Tomu ale neodpovídá obsah a konec konců ani název rejstříku, ze kterých plyne, že se ve skutečnosti jedná o druhý díl. Ten byl vytištěn roku 1581 u Godfrida Kempena v Kolíně nad Rýnem. Vlastní atlas zahajuje rytina představující titulní list, po kterém následuje dedikace, předmluva a oslavné básně. Zbylá část by měla zahrnovat 59 rytin jednotlivých lokací rozprostírajících se na dvoulistech, přičemž každému vyobrazení předchází jednostranná textová informace k danému místu. Druhý svazek by měl být věnován především evropským městům na území Anglie, Španělska, Francie, Belgie, Nizozemí, Německa, Švýcarska, Rakouska, Polska, Běloruska, Ruska, Itálie, Chorvatska a Řecka. V menší míře by měly být zastoupeny lokality severní Afriky (Tunis, Maroko a Alžír) a Přední Asie (Izrael, Sýrie). Jak již bylo řečeno, tento exemplář není kompletní, jelikož obsahuje pouze 23 tabulí, což představuje pouhých 39 % původního rozsahu. I přesto kniha stále představuje poměrně reprezentativní publikaci přinášející pohled např. na Cambridge, Oxford, Orleans, Avignon, Dunkerque, Moskvu, Mantovu či Alžír. Na úplném závěru atlasu je k dispozici funkční rejstřík jednotlivých míst druhého dílu.

Vizuálně zajímavá je rovněž měkká pergamenová vazba, která je původní. Pouze ze zelených šňůrek na deskách zbyly jen fragmenty. Význam exempláře zvyšuje také poměrně dobře zmapovaná historie jeho vlastnictví. Nejstarší provenienční poznámka pochází ze 17. století a obsahuje následující informaci: „Jure Haereditatis sum Vincislai Hegemiller a Duben Weiller“. Knihovnu po Václavu Hegenmüllerovi získali ve druhé polovině 18. století Engelshofenové, o čemž svědčí razítko „V. Engelshofen 3010“. Jejich rodovou knihovnu koupil roku 1828 hrabě František Antonín Thun-Hohenstein a umístil ji do Děčína, kde obdržel atlas stejně jako ostatní svazky zámecké knihovny znakové exlibris hraběte do levého horního rohu předního přídeští. V roce 1933, když byla děčínská knihovna rozprodávána po aukcích, byl tento exemplář spolu s dalšími tituly zakoupen pro tehdejší Vojensko-historickou knihovnu Památníku osvobození, jednu z předchůdkyň současné Knihovny VHÚ Praha.

Přes výše uvedené slabiny představuje tento svazek relevantní pramen druhé poloviny 16. století pro historickou geografii.

 

 

Citace:

BRAUN, Georg – HOGENBERG, Franz. Vrbivm praecipvarvm totivs mvndi, liber tertivs. Coloniae Agrippinae: Godefridus Kempensis 1581. [10], [46], [6] l.