Břetislav Benda náleží vedle Jana Štursy a Otto Gutfreunda k zakladatelům moderního českého sochařství 20. století. Kromě portrétní tvorby se věnoval v podstatě celoživotně i pomníkové tvorbě, ať již v monumentální nebo reliéfní podobě.
Na prezentovaném bronzové plastice je zachycena figura ženy v prostém oděvu s dítětem v náručí, truchlící nad ztrátou svého muže na bojišti. Autor tímto dílem vzdal hold památce českých a slovenských vojáků, kteří padli na frontách první světové války. Bylo pro něj typické, že v symbolice využíval velmi často prvky výstroje francouzských legionářů. Na kříži je zavěšena francouzská přilba, používaná našimi vojáky na západní frontě.
Akademický sochař Břetislav Benda (1897–1983) pocházel z Líšnice u Milevska. V letech 1911–1915 navštěvoval Sochařskou a kamenickou školu v Hořicích. V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Na italské frontě utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění se mu naštěstí nestalo překážkou v další tvorbě. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes.
Jeho dílo bylo výrazně ovlivněno sociálním civilismem Štursy a Gutfreunda (Naklepávač kosy, Motocyklista). Za svůj dlouhý život vytvořil řadu významných sochařských děl, jež můžeme dodnes vidět v mnoha exteriérech (Praha, Poděbrady, Sedlčany, Milevsko aj.). V pozdním věku mu byl nápomocen jeho syn Milan Benda (1941–2017), který neméně úspěšně pokračoval v tradici sochařského umění svého otce.
Bronz, 280 × 100 × 80 mm.