Britská loď Victory - bitva u Trafalgaru

Britská loď Victory - bitva u Trafalgaru

Snímek pořízený ve třicátých letech dvacátého století v britském Portsmouthu zachycuje britskou řadovou loď Victory, vlajkovou loď admirála Nelsona v bitvě u Trafalgaru konané 21. října 1805. V těchto dnech si připomínáme 210. výročí této významné bitvy.

 

Stavba britské řadové lodi Victory byla objednána roku 1758, loď byla přijata do služby o sedm let později. Tato řadová loď I. třídy představovala jedno z nejsilnějších britských plavidel té doby, po úpravách nesla 104 děl, posádku tvořilo zhruba 800 mužů. Bojovala v americké válce za nezávislost i ve válkách s revoluční Francií, roku 1803 se stala vlajkovou lodí admirála Nelsona. Jako připomínka britské velikosti je uchovávána v Portsmouthu a slouží jako muzeum, dodnes však nebyla vyřazena z aktivní služby.

Roku 1802 napoleonská Francie uzavřela mír se Spojeným královstvím v Amiensu, avšak již následujícího roku boje mezi Francouzi a Brity vzplanuly nanovo. U Boulogne se utábořila silná francouzská armáda k invazi přes kanál La Manche, Napoleonovi však v cestě stálo britské loďstvo. „Netvrdím, že se sem Francouzi nemohou dostat – tvrdím pouze, že se sem nemohou dostat po moři,“ prohlásil již dříve britský admirál Jervis. Roku 1805 se výrazně zhoršilo mezinárodní postavení napoleonské Francie. Na britskou stranu se přidaly Rakousko a Rusko, od francouzské revoluce vznikla v pořadí již třetí protifrancouzská koalice. Naopak na straně Francie stálo bourbonské Španělsko, a loďstva obou zemí spolupracovala.

Francouzské loďstvo se nacházelo v přístavech na březích Středozemního moře i Atlantského oceánu. Francouzským námořním silám v Toulonu velel admirál Villeneuve. Na jaře 1805 odplul společně se španělským loďstvem do Karibiku, aniž by s Brity svedl bitvu. Po návratu ho v Cádizu zablokovaly síly admirála Horatio Nelsona. V září 1805 Villeneuve dostal rozkaz odplout do Středomoří, zdráhal se však riskovat střetnutí s Brity a k vyplutí ho přiměly teprve zprávy, že bude co nevidět v čele svých sil vystřídán. 18. října vydal rozkaz k vyplutí, 21. října 1805 se obě loďstva střetla u mysu Trafalgar nedaleko Cádizu. Nelson měl k dispozici 27 řadových a 6 menších lodí, Villeneuve 18 francouzských a 15 španělských řadových lodí, k tomu 7 menších plavidel. Před zahájením bitvy Nelson nechal vyvěsit signál: „Anglie očekává, že každý muž splní svoji povinnost.“

Villeneuve se s nevelkým úspěchem pokusil zaujmout standardní kýlovou formaci, při které jeho plavidla plula v řadě za sebou. To umožňovalo pálit na protivníka plnou boční salvou. V tehdejších námořních bitvách nepřátelská loďstva typicky plula paralelně. Nejlepší manévr pak představovalo překřížení dráhy nepřátelských lodi a její ostřelování plnou boční salvou, zatímco se nemohly efektivně bránit. Nelson zvolil netradiční taktiku, rozdělil své lodě do dvou kýlových skupin, které měly proplout skrze nepřátelskou linii, rozdělit ji a ničit ji po částech. Přestože byli Britové početně slabší, v jejich prospěch hrál mnohem kvalitnější výcvik.

Nelsonův plán vyšel dokonale, Britové neztratili jedinou loď, zatímco jednu nepřátelskou řadovou loď potopili a 21 jich zajali. Britové ztratili zhruba 450 mrtvých a 1 200 raněných. Odhady počtu padlých, raněných a zajatých Francouzů a Španělů se pohybují v rozmezí 13 000 až 16 000. V bitvě padl i sám admirál Nelson, zasažen francouzským odstřelovačem; jeho mrtvola byla dovezena do Anglie v sudu s rumem. Zbytky francouzsko-španělských sil se vrátily do Cádizu, zbývajících 5 francouzských řadových lodí a jedna fregata byly roku 1808 při francouzské invazi do Španělska zajaty svými dosavadními španělskými spojenci.

Spojené království touto dobou nečelilo bezprostřední hrozbě invaze – síly původně soustředěné u Boulogne již bojovaly v Německu, 2. prosince 1805 dosáhl Napoleon svého největšího vítězství u Slavkova. Vítězství u Trafalgaru však na následujících sto let zajistilo bezkonkurenční britskou převahu na světových oceánech.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…