Snímek zachycuje britskou pětadvacetiliberní kanonovou houfnici bez úsťové brzdy na přehlídce Československé samostatné obrněné brigády.
Originální název této zbraně je „Ordnance, Quick Fire, 25-pounder Gun“ a jedná se o 25 liberní kanonovou houfnici ráže 87,6 mm, která byla zavedena do výzbroje těsně před začátkem druhé světové války a která se stala základním polním dělem britské armády až do šedesátých let dvacátého století.
V mnoha státech Commonwealthu byla ve službě až do sedmdesátých let a několik kusů sloužilo ve Velké Británii k výcvikovým účelům až do let osmdesátých. Tato kanonová houfnice byla vyvíjena s cílem nahradit 18 liberní polní dělo (ráže 84 mm) a 4,5 palcovou houfnici (ráže 114 mm), které tvořily hlavní výzbroj britského polního dělostřelectva za první světové války. Cílem bylo zkonstruovat zbraň spojující výhody houfnice i kanonu. To se podařilo a 25 liberní kanonová houfnice se tak stala jednou z nejslavnějších britských dělostřeleckých zbraní.
Toto dělo zasáhlo prvně do bojů v roce 1940 při obraně Norska. Své první úspěchy si pak vydobylo při slavné přehradné palbě u El Alameinu. „Dvacetipětiliberka“ byla také ve výzbroji dělostřeleckých jednotek Československé samostatné obrněné brigády, jak dokazuje snímek. Brigádní dělostřelectvo tvořil dělostřelecký pluk o dvou oddílech po dvou čtyřdělových bateriích. Důležitou součástí zbraně byl muniční vůz, který se při transportu připojoval mezi dělo a tahač. V muničním vozu byla převážena zásoba 32 ran munice. Střelivo bylo obvykle naloženo i na dělostřeleckém tahači. Kanonová houfnice se nejčastěji zapřahala za dělostřelecký tahač Morris Commercial C-8 FAT (Field Artillery Tractor).