Britská protitanková ruční zbraň P.I.A.T. Mk.I

Britská protitanková ruční zbraň P.I.A.T. Mk.I

Rozvoj a masové použití tanků a obrněných vozidel s sebou přineslo rozvoj protitankových zbraní. Všechny armády zaváděly a v průběhu 2. světové války pak dále modifikovaly nebo vyvíjely nové protitankové prostředky. Kromě protitankového dělostřelectva a protitankových min to byly pěchotní protitankové zbraně, které si ve druhé polovině 2. světové války vydobyly slávu a respekt. Zprvu se používaly protitankové pušky a puškové granáty. Se sílícím pancéřováním tanků však tyto prostředky přestávaly vyhovovat. Bylo zapotřebí vyvíjet a zdokonalovat prostředky nové. V bojích se tak začíná objevovat americká bazooka, německý panzerschreck a panzerfaust nebo britský vrhač střel P.I.A.T. (Projector, Infantry, Anti-Tank).

Ve sbírce VHÚ Praha se nachází několik „PIATů“, získaných z rozhodnutí Ministerstva národní obrany po skončení druhé světové války. Tyto zbraně byly do tehdejšího Československa pravděpodobně dovezeny příslušníky Československé samostatné obrněné brigády, působící ve Velké Británii. Jedná se o poměrně zajímavou zbraň fungující na principu vystřelení střely pomocí čepu vymrštěného stlačenou pružinou. Za zrodem této zbraně stojí speciální útvar pro výzkum a vývoj zbraní, tzv. „MD1“ (Ministry of Defence 1), též známý jako „Churchillovo hračkářství“. Klíčovými postavami byli plukovník Stuart Macrae, podplukovník Stewart Blacker a major  Millis Jefferis. P.I.A.T. byl navržen v roce 1942 v reakci na potřebu britské armády zavést efektivnější pěchotní protitankovou zbraň. Následující rok se zavádí do armády a je použit při spojenecké invazi na Sicílii. V průběhu 2. světové války dochází k masovému použití tohoto prostředku. Kromě armád Britského společenství národů jsou „PIATy“ dodávány např. do Sovětského svazu v rámci dohody o půjčce a pronájmu (Lend and Lease Act) nebo do Polska, kde se účastní varšavského povstání. Výroba této zbraně byla ukončena v roce 1950, avšak ještě v roce 1971 byl nemalý počet těchto zbraní použit v indo-pakistánské válce.

Nenabitá zbraň váží 14,5 kg a měří 990 mm. Váha střely ráže 83 mm je 1,35 kg. Efektivní dostřel zbraně na obrněná vozidla byl 100 metrů a střela byla schopna prorazit pancíř o tloušťce 100 mm.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…