Britský pěšák – kulometčík, 1916.

Britský pěšák – kulometčík, 1916.

Velké vojenské operace zahrnující nasazení kombinovaných druhů vojska nebyly v průběhu První světové války pouze „výsadou“ západní či východní fronty. Důležité boje se odehrávaly také v koloniích či ve Středozemí, což ostatně nejlépe dokládá příběh tzv. bitvy o Gallipoli. Pod označení „bitva“ se však v tomto případě řadí série bojových operací, trvající od února 1915 do ledna 1916. Během nich se válečné námořnictvo a pozemní jednotky států Dohody – konkrétně Francie a Britského impéria – pokusily získat kontrolu nad strategickou úžinou Dardanely mezi Středozemním a Marmarským mořem. Získání kontroly nad touto oblastí mělo dále posloužit k přípravě možného útoku na Istanbul.

Operace, prováděná na počátku pouze válečným námořnictvem a posléze za pomoci vysazených pozemních sil Dohody, však skončila neúspěchem. Důvodem byla nejen skutečnost, že turecká armáda kladla houževnatý a důmyslný odpor na souši a s použitím námořních min i v průlivu, ale také fakt, že se spojenci dopustili série taktických chyb, měli mezery v logistice a společně s přípravou do značné míry podcenili i nepřítele.

Dvojice identických figurek znázorňuje britského pěšáka z období první světové války. Řadový pěšák, kolorovaný jako klasický britský tzv. „Tommy“, je oblečen do hnědozeleného battledressu tvořeného blůzou a kalhotami vzor 1902. Výstroj doplňují ovinky a typická britská přilba MK I v téže barvě. Vybavení vojáka tvoří popruhová výstroj vzor 1908, brašna, pochva s bajonetem a hrudní brašna na plynovou masku. To vše je spolu s botami vyvedeno v tmavě hnědé barvě. Pěšák je vyzbrojen lehkým kulometem Lewis, jehož charakteristický vzhled byl dán zejména kulatým zásobníkem a válcovitým chlazením hlavně. Ačkoliv se tato zbraň vyskytovala již od počátku války na západní frontě, kde ji používala belgická armáda, do samotných bojů o Gallipoli nemohla zasahovat hned od počátku, neboť britská armáda ji zařadila do výzbroje až koncem roku 1915 a standardně jím byly britské pěší jednotky vybavovány až v roce 1916. Maskovací nátěr na zbraních byl – tak jak je aplikován zde – již v průběhu první světové války možný, nejednalo se však o standardní úpravu.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…
Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…