Československá pistole ČZ 75 – funkční řez

Československá pistole ČZ 75 – funkční řez

Československý zbrojní průmysl v oblasti ručních palných zbraní proslavily ve světě především pušky a kulomety, zatímco vývoj na poli pistolové techniky představoval v mnoha ohledech spíše výsledek souhry řady mnohdy protichůdných vlivů, což platilo zejména u pistolí služebního charakteru.

Pokud nějaká konstrukce znamenala skutečně výrazný krok kupředu, pak to nepochybně platí o pistoli ČZ model 75 konstruktéra Františka Kouckého (20. 7. 1907–11. 1. 1994), mladšího ze sourozenecké dvojice, jejíž konstrukce podstatným způsobem ovlivnily vývoj čs. zbrojní techniky. Stejně jako jeho bratr Josef se narodil v Krnsku u Mladé Boleslavi. Po absolvování Zemské řemeslnické školy a Vyšší průmyslové školy v Praze nastoupil v roce 1926 do Československé zbrojovky Brno a. s., kde v té době probíhaly přípravy výroby lehkého kulometu ZB 26. V letech 1933–1940 pracoval u firmy L. Kotek v Krnsku, kde zastával funkci vedoucího oddělení výroby vzduchovek značky Stella. Po návratu do brněnské zbrojovky vytvořil spolu s bratrem konstruktérskou dvojici, z jejíž dílny vzešla v poválečných letech nejen řada sportovních a loveckých zbraní (malorážky ZKM 468 a řada ZKM 451, samonabíjecí malorážka ZKM 581, kulovnička ZKW 465, kulovnice řady ZKK 600), ale také prototypy vojenských samonabíjecích pušek, samopalů a pistolí. Nepochybný úspěch na poli sportovních zbraní znamenal revolver ZKR 551 v ráži .38 Special.

Přestože František Koucký odešel do důchodu v prosinci 1967, na sklonku života vytvořil zcela nadčasovou konstrukci samonabíjecí pistole, jejíž spoušťový mechanismus zcela opustil zavedená konstrukční schémata. Prvotní zadání vývoje z roku 1969 ze strany národního podniku Přesné strojírenství v Uherském Brodě sledovalo především rozšíření sortimentu o moderní obrannou pistoli v ráži 9 mm Parabellum (mezinárodně vžité synonymum 9 mm Luger schválila mezinárodní stálá komise pro zkoušení palných zbraní a nábojů – C.I.P. až v roce 1983). V té době neměla továrna ve výrobním programu žádnou pistoli na tento náboj a potřebovala rozšířit sortiment o výrobek, uplatnitelný zejména na západních trzích. Ačkoli původní představa směřovala k pistoli malých rozměrů s jednořadým zásobníkem na osm nábojů, poměrně záhy vznikl na základě požadavku ministerstva zahraničního obchodu (MZO) funkční vzorek s dvouřadovým zásobníkem se stejným vyústěním, avšak ještě s jednočinným spoušťovým mechanismem.

Na jaře 1972 vznikl prototyp s číslem 002, jenž se stal zejména konstrukcí spoušťového mechanismu předobrazem finální pistole. Poznatky z řady zkoušek posloužily při práci na dalším vývoji a na sklonku roku 1973 dostala pistole svoji finální podobu, v níž se dostala do sériové výroby, kterou továrna zahájila v roce 1975. Během prvních dvou let vyrobil závod v Uherském Brodě ale pouze 72 kusů, takže ke skutečnému náběhu výroby došlo až v průběhu roku 1977.

Na konstrukci pistole získal František Koucký v roce 1975 celkem čtyři tajná autorská osvědčení (patenty), z nichž klíčovou roli měl patent s číslem 1316/1975 s názvem Dvoučinný spoušťový mechanismus pro střelné zbraně. Sama skutečnost, že konstrukční prvky chránily neveřejné patenty, k jejichž převedení do běžné, oficiálně přístupné patentové řady nikdy nedošlo, byla jednou z příčin pozdějšího volného kopírování československé konstrukce.

Charakteristický vzhledový rys pistolí vyráběných v letech 1975–1980 představovaly výrazné boční plochy závěru a jeho kratší vedení ve vnitřních drážkách těla pistole. Na základě řady poznatků došlo k prodloužení vedení závěru a tím i zesílení bočních ploch, což přispělo nejen k vyšší přesnosti zbraně, ale také zvýšilo životnost závěru. Do sériové výroby se inovované pistole dostaly koncem prvního čtvrtletí roku 1980. Zbraň prošla během dalších desetiletí poměrně zajímavým vývojem a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás v této oblasti vzniklo.

Pistole ČZ model 75 se nejen stala nejslavnější československou konstrukcí, ale také jedinou v této ráži, jež se u nás sériově vyráběla.

Původní provedení s kratším vedením závěru dnes představuje jednoznačně sběratelskou záležitost. Do stejné kategorie patří také funkční řezy, zhotovené továrnou zpravidla z pistolí, jež v nějakém parametru nevyhověly přejímce. Počet takto zhotovených funkčních řezů sice není znám, nepochybně však budou stále vzácnější a sběrateli vyhledávané.

Exemplář v podobě funkčního řezu z roku 1978 získalo muzeum v roce 2014 koupí od soukromé osoby.

 

Ráž: 9 mm Luger

Celková délka: 203 mm

Délka hlavně: 114 mm

Délka záměrné: 160 mm

Kapacita zásobníku: 15 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 970 g

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…