Československá vlajka na Měsíci

Československá vlajka na Měsíci

Po zdařilém přistání astronautů Neila A. Armstronga a Edwina E. „Buzze“ Aldrina na Měsíci dne 20. července 1969 uložil tehdejší americký prezident Richard M. Nixon kosmické agentuře NASA, aby připravila asi 250 speciálních, jednotně upravených  darovacích  kazet se symbolickými vzorky měsíčního regolitu.  Posádka Apolla 11 tehdy z Měsíce přivezla na Zemi asi 21,55 kg měsíčních vzorků. V roce 1970 pak prezident  Richard M. Nixon 135 kazet  věnoval  představitelům států uznávaných USA, další OSN a 50 guvernérům amerických států.

Na nich byly jednotně v pryskyřici zalité čtyři částečky měsíční horniny o velikosti rýžových zrnek a celkové hmotnosti okolo 0,05 gramu. Dále tam byly umístěny tabulky se stručným uvedením původu horniny a prezidentovým věnováním. Kazetu s měsíčními vzorky a malou československou státní vlajkou, která byla dopravena na Měsíc a zpět, obdržela i Československá socialistická republika.

Tehdejší vedení státu bylo z daru na rozpacích a před jeho přijetím si ověřovalo stanovisko ostatních zemí východního bloku v čele se Sovětským svazem. Velvyslanec USA Malcolm Toon jej nakonec předal před svým odjezdem z Prahy na audienci u prezidenta republiky dne 8. října 1971. Dar pak byl formálně postoupen předsedovi vládní Čs. komise Interkosmos při ČSAV a současně předsedovi ČSAV akademiku Jaroslavu Kožešníkovi, který rozhodl, aby byl umístěn do trezoru a zmínky o něm omezeny. Tam zůstal uložen až do zániku programu Interkosmos v roce 1990.

Teprve po zrušení Čs. komise Interkosmos rozhodl předseda Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru při Akademii věd ČR RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. o předání kazety se vzorky z Apolla 11 s čs. vlaječkou do tehdejší Expozice letectví a kosmonautiky VHÚ. Dar tvořily čtyři části ebenového dřeva napevno spojené v jeden celek, nesoucí silnou akrylátovou desku kryjící čs. vlaječku vynesenou na Měsíc. Na této desce byla pak umístěna polokulovitá čočka se zalitými čtyřmi kusy měsíčního regolitu. Regolitem je nazývána vrstva nezpevněného různorodého materiálu, jenž na Měsíci vznikl dlouhodobým působením nárazů meteoritů na jeho povrch.

Ve spodní části podstavce pak byly přilepeny dvě destičky z lehkého kovu s dedikací v angličtině. Dolní část základny potažená modrozelenou tkaninou nesla štítek oznamující, že kazeta byla vyrobena Divizí technických služeb Centra pilotovaných letů NASA.

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…