Československý osobní výsadkový padák OVP-68

Československý osobní výsadkový padák OVP-68

Výsadkový padák OVP-68 patřil k nejrozšířenějším typům v Československé armádě. Používalo jej jak výsadkové vojsko, tak průzkumné útvary. Jeho kruhový vrchlík o ploše 73 m2 ze silonové tkaniny byl maskovaný. Sloužil k bojovým a cvičným seskokům výsadkářů z letadel a vrtulníků, a to pro seskoky volným pádem, s použitím stabilizačního padáku na zádržku, nebo s průběžným otevíráním na uvázaný vak vrchlíku. Do výzbroje se dostal v roce 1969 a byl přednostně přidělován průzkumníkům. Nahrazoval starší, původně sovětské, PD-47. Pro své dobré vlastnosti a jednoduché ovládání byl velice vhodný k prvním seskokům parašutistů. Vyráběl jej Kras n.p. Chornice z domácích materiálů a bylo možné jej doplnit o záložní kruhový padák ZVP-65. Padák OVP-68 též umožňoval novou techniku vysazení a to seskok stabilizovaným pádem, kterému se též říká na zádržku. Při tomto druhu seskoku výtažné lano padáku vytáhlo padáček a ten pak stabilizační padák a natáhl vak vrchlíku, který byl zádržkovým zámkem zachycen v této poloze. V tomto režimu poté výsadkář klesal rychlostí 35 m/s, dokud nevytrhl uvolňovač hlavního padáku, ten pak odemkl zádržkový zámek a tím došlo k vyjetí vrchlíku hlavního padáku z vaku vrchlíku. Výhodou tohoto způsobu vysazení bylo, že umožňoval seskok při větších rychlostech a výškách vysazení a nekladl na výsadkáře tak velké nároky při výcviku jako seskok volným pádem. Při tomto druhu seskoku bylo otevření padáku jištěno přístrojem KAP-3 P, který padák otevřel případně automaticky, pokud výsadkář například ztratil orientacinebo vědomí. Minimální bezpečná výška otevření při rychlosti vysazení 180 km/hod byla 150 metrů nad terénem. Maximální hmotnost výsadkáře i s padákem pak 120 kg. Jeho hmotnost bez přenosné brašny a bez KAPu byla 14,5 kg.

Padák získal VHÚ do sbírky v roce 1986 převodem od VÚ 3300 Praha.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…