Československý proudový cvičný letoun L-29 „Delfín“

Československý proudový cvičný letoun L-29 „Delfín“

Na dvojicí snímků, pocházejících patrně z počátku šedesátých let, je zachycen československý proudový cvičný letoun L-29 „Delfín“.

 

Tento velice úspěšný typ zároveň představoval první proudový letoun vyvinutý v Československu. Práce na projektu byly zahájeny v první polovině roku 1955, po konzultacích se sovětskou stranou byly požadavky na letoun upřesněny a v září roku 1956 byl vývoj L-29 zadán jako státní vývojový úkol. Práce na projektu zaměstnávala velké množství odborníků. U zrodu L-29 stál Ing. Zdeněk Rublič z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), jenž odešel roku 1961 na odpočinek. Jemu pomáhali nebo na jeho práci navazovali zejména Ing. Karel Tomáš, Ing Jan Vlček, Ing Josef Hošek a Ing. Jan Hlava. Vývojem motoru byl pověřen tým z VZLÚ pod vedením Ing. Jiřího Rady.

S motorem vyvstal problém. Ing. Rada původně navrhl motor M-710 s axiálním kompresorem – jednalo se o progresivní koncepci a na základě tohoto motoru mohly být vyvíjeny výkonnější typy. V září 1956 však bylo na základě sovětské žádosti definitivně rozhodnuto o tom, že L-29 bude vybaven motorem s radiálním kompresorem. Takový motor byl sice spolehlivý a vhodný pro polní letiště, avšak neskýtal perspektivu dalšího vývoje. Výroba prototypu motoru M-701 pokračovala pomalu. Když tedy 5. dubna 1959 v Letňanech poprvé vzlétl prototyp XL-29, pilotovaný Ing. Rudolfem Duchoňem, musel být vybaven britským motorem Bristol Siddeley „Viper“.

Zkoušky prvního prototypu M-701 byly zahájeny v září 1958 a motor tohoto typu byl namontován do L-29 až v červenci 1960. Na přelomu srpna a září 1961 se prototyp L-29 účastnil srovnávacích testů v Moninu u Moskvy a zvítězil v soutěži o standardní cvičný proudový letoun zemí Varšavského paktu – byl lepší než sovětský Jak-30 i než polský TS-11 „Iskra“. Polská strana se rozhodla užívat letoun TS-11 bez ohledu na výsledky testů, tento stroj byl vyroben v počtu víc jak 400 kusů, z nichž několik desítek bylo exportováno do Indie. Jak-30 upadl do zapomnění. Naproti tomu vítězný L-29 byl v letech 1963–73 vyráběn sériově, a to v závodech Aero Vodochody a Let Kunovice. Celkem bylo vyrobeno přes 3500 kusů, jež se uplatnily v letectvu celé řady socialistických i tzv. nezúčastněných zemí.

Letoun L-29 ve své základní verzi byl pochopitelně dvoumístný. Rozpětí jeho křídel činilo 10,29 m a délka 10,81 m; vzletová hmotnost činila 3320 kg. Mohl letět rychlostí až 655 km/h a vystoupal do nadmořské výšky až 11 000 m. Tento letoun nebyl náročný na údržbu; skořepinová konstrukce trupu se dala za pilotní kabinou rozdělit a zadní část bylo možno odtáhnout, což usnadňovalo přístup k motoru.

L-29 se uplatnil ve všech fázích výcviku a připravoval začínající letce na pilotování skutečných bojových strojů. Pod křídly mohl nést pumy a rakety a bojových operací se koneckonců aktivně účastnil – v Biafře, v egyptských službách proti Izraeli roku 1973 i v celé řadě dalších konfliktů. Zajímavostí je, že ve VZLÚ byl pro L-29 vyroben trenažér simulující let a v závodu Letov (tehdy „Rudý Letov“) trenažér napodobující použití vystřelovací sedačky. Mezi modifikace patřily dvoumístná průzkumná verze L-29R, jednomístný průzkumný stroj L-29RS nebo jednomístná akrobatická verze L-29A „Akrobat“, vzniklá úpravou dvou prototypů. Na L-29 plynule navazuje další vynikající cvičný letoun – L-39 „Albatros“.

 

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…