Českoslovenští legionáři v Rusku, 1917
Fotogalerie
Samotné označení za "legionáře" je trochu zavádějící, neboť toto pojmenování vzniklo až v pozdější poválečné době. V letech války byly tyto jednotky označovány jako "revoluční dobrovolná vojska" (později zahraniční čs. vojska).
Princip "dobrovolnosti" byl zvláště v jejich počátcích tím rozhodujícím. Znamenal důležité osobní rozhodnutí a určitý krok do neznáma. Základem (později) československých "ruských" legií se stávali již v roce 1914 dobrovolníci, kteří vstupovali do ruské armády, tehdy ještě carské a vytvořili legendární "Českou družinu". Po nesmělých začátcích, kdy ze strany ruské carské armády na ně bylo pohlíženo jako na "cizáky", kteří byli ruským velením zapojováni do bojové činnosti jen velmi opatrně (příslušníci družiny se uplatňovali vynikajícím způsobem např. jako vojenští rozvědčíci), došlo k největšímu rozmachu budování čs. jednotek až ve změněných podmínkách ruské reality. Nejprve v únoru roku 1917 došlo ke svržení carské vlády buržoazní revolucí a posléze v červenci roku 1917 se Čechoslováci vynikajícím způsobem zhostili "svého dílu" boje v legendární bitvě u Zborova proti rakousko-uherské armádě.
Po bitvě zrušila ruská vláda na naléhání předsedy Československé národní rady profesora T.G. Masaryka, který v té době legie v Rusku organizoval, omezení při vytváření československých jednotek a postupně vznikly další jednotky, které 9. října 1917 vytvořily československý sbor v Rusku. Koncem roku 1917 bylo v Rusku 38 500 československých dobrovolníků.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
