Čestný odznak Za zásluhy o výstavbu státu

Poválečná třetí Československá republika se vyznačovala i citelnou změnou politického kurzu směrem doleva, což se odráželo jak v charakteru politické garnitury, tak i v prioritách, které stát sledoval v oblasti hospodářské a sociální. Krátké období let 1945 až 1948 mělo silný budovatelský étos, jenž v mnohém autenticky předznamenával pozdější komunistickou politiku.

Stát se snažil podporovat pracující vrstvy způsobem, který před rokem 1938 prakticky neexistoval. Ještě v období prezidentských dekretů, jež skončilo až 28. října 1945, byly založeny vůbec první kategorie pracovních státních vyznamenání našich dějin. Vznikly na základě prezidentského dekretu č. 89/1945 „o vyznamenáních za zásluhy o výstavbu státu a za vynikající pracovní výkony“ ze dne 12. října 1945. Jeho cílem bylo odměňovat a společensky vyzdvihovat konkrétní individuální a kolektivní pracovní výkony, a to jak v oblasti hospodářské, tak i kulturní, resp. vědecké.

Vznikl za tím účelem svérázný systém poct, jež měly nejrůznější formu. Tento systém vycházel s velkou pravděpodobností i z tehdejšího sovětského vzoru. Konkrétně zahrnoval:

1) čestný titul „Hrdina práce“ („Hrdinové práce“)

2) čestnou putovní standartu „Hrdinům práce“

3) čestnou standartu „Bojovníkům práce“

4) čestný odznak za zásluhy o výstavbu státu

5) čestný odznak pracovní obětavosti

6) veřejné uznání

Jednalo se o směs titulů, praporů a státních vyznamenání, z nichž některé se daly propůjčovat jen kolektivům, jiné i jednotlivcům. Nejvýše hodnocená ocenění udělovala vláda, zbytek ministr ochrany práce a sociální péče. Zatímco tituly a odznaky zůstávaly držitelům doživotně, byly standarty doslovně putovní a musely se tedy po jednom kalendářním roce postoupit dalším vítězům. Oslavy spojené s udělováním a propůjčováním ocenění dle dekretu č. 89/1945 byly orientovány na významná data, zejména na 1. květen a 28. říjen. Neměly však dlouhého trvání a komunisté – s cílem přepracovat celý systém odměn a poct dle výlučně vlastních představ – příslušný dekret na jaře 1948 zrušili a postupně zakládali vlastní systém režimních státních vyznamenání. Celkově bylo dle dostupných matrik za krátkou dobu třetí republiky uděleno jen 37 kusů čestného odznaku Za zásluhy o výstavbu státu.

Popis:

Čestný odznak Za zásluhy o výstavbu státu má výšku 39 mm a šířku 41 mm. Je ražen ze stříbra. Sestává z malého státního znaku Československé republiky, který je položen na členitý zdobný podklad, sestávající s lipových snítek. Ty jsou proloženy pracovními nástroji (kladivo, kosa, motyka), symbolem dopravy, resp. železnice (okřídlené kolo) a vědy, resp. kultury (otevřená kniha). Zespod doplňuje znak překládaná páska, která nese nápis ZA ZÁSLUHY O VÝSTAVBU STÁTU. V heraldicky levém okraji pásky se nachází jméno autora umělecké předlohy odznaku – sochaře Břetislava Bendy. Zadní strana je holá, s příčnou upínací jehlicí a příslušnými punci.

Odznak byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán převodem z Muzea československé armády.