Četnik puška M 24 ČK (jurišna puška M 24 ČK)

Četnik puška M 24 ČK (jurišna puška M 24 ČK)

V předvečer napadení Jugoslávie nacistickým Německem vznikly na základě výnosu ministra války a námořnictva ze dne 26. dubna 1940 speciální útočné jednotky s názvem Четници, jež pocházelo z tureckého slova „çete“. Velitelství nových jednotek zřídil ministr obrany Milan Nedić 10. července a zároveň je přejmenoval na útočné oddíly, jež měly sestávat z šesti praporů, čítajících 450–600 mužů.

Požadavky na výzbroj jednotek plnících speciální operace se soustředily na konstrukci lehké karabiny, podobné belgické FN M. 24 a československému vzoru 16/33, zavedenému u četnictva a finanční stráže. Výsledný model, zkonstruovaný v kragujevacké zbrojovce, se spíše blížil belgické předloze, avšak lišil se od ní absencí bočního zadního poutka u krku pažby. Vojenský technický závod (Vojnotehnički zavod - VTZ) v Kragujevaci začal karabiny, označované tehdy také jako útočné pušky (jurišne puške), vyrábět již v červnu 1940. O deset měsíců později napadla souběžně s operacemi v Řecku německá, italská, maďarská, rumunská a bulharská armáda Jugoslávii. Po kapitulaci a rozdělení bývalého státu stanul v čele srbské loutkové vlády Milan Nedić, jenž také vybudoval represivní složku v podobě milicí se stejným označením Четници, ta však neměla s původní koncepcí nic společného.

Z původně objednaných 6000 pušek stihla zbrojovka v Kragujevaci vyrobit podle odhadů a dochovaných kusů maximálně polovinu. Přesný údaj není znám, jelikož archivní materiály v továrně byly za války zničeny.

Konstrukční řešení představuje modifikaci systému Mauser s válcovým odsuvným závěrem a přímoběžným úderníkem. K uzamčení slouží dva symetricky uložené uzamykací ozuby v přední části závěru. Nábojová schránka má kapacitu pět nábojů ráže 7,92 mm Mauser a lze ji plnit pomocí nábojových pásků. Na pouzdře závěru je vyražen jugoslávský státní znak, pod ním se nachází označení МОДЕЛ 1924 ЧК. Levá strana pouzdra závěru nese označení země původu „Краљевина Југославија“ a firemní popis „војнотех завод – Крагујевац“. Exemplář ze sbírek VHÚ je zajímavý především tím, že na pravé straně pažby je vyražen znak posledního krále Jugoslávie Petra II. Karadjordjeviće, jenž se na jiných dochovaných kusech nevyskytuje.

Exemplář získalo muzeum v roce 1953 převodem z Posádkové správy 13 Olomouc.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 950 mm

Délka hlavně: 435 mm

Délka záměrné: 355 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3600 g

Aktuálně



Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

19. 01. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 14. ledna konalo vzpomínkové setkání…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

16. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. 01. 2026
V Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze se ve dnech 15. až…
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

12. 01. 2026
V kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze se dnes uskutečnilo…
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

12. 01. 2026
Kárne výbory predstavovali v československej armáde špecifický nástroj disciplinácie dôstojníckeho zboru, ktorého…