Cínové figurky mušketýrů z období Třicetileté války
Třicetiletá válka (1618−1648) byla přelomovým obdobím, v jehož průběhu postupně zanikaly tzv. stavovské monarchie a vytvářely se monarchie absolutistické. V rámci tohoto procesu se výrazně změnil i charakter vojsk od žoldnéřských armád významných vojenských podnikatelů (nejznámější z nich byl Albrecht z Valdštejna) na počátku války po vojska řízená centrálními úřady monarchií na jejím konci. Není proto divu, že se tematika třicetileté války stala již záhy v moderní době jedním z nejvýznamnějších okruhů zájmu výrobců i sběratelů cínových figurek. Již v polovině devatenáctého století tak berlínská firma Haselbach a hannoverská J. E. du Bois zhotovily první modely s touto tematikou. Cínoví vojáčci, znázorňující vojska Třicetileté války, jsou zastoupeni ve sbírce Vojenského historického ústavu rozličnými typy. Znázorňují tak mušketýry, jízdu (kyrysníci, dragouni, pikenýři), dělostřelce… Mušketýři byli vyzbrojeni ručnicí (mušketou) s doutnákovým zámkem a také kordem nebo dýkou. Střelný prach nosili střelci v prachovnicích nebo v malých dřevěných pouzdrech, zavěšených na koženém pásu, takzvaném bandalíru. Doutnák nosili mušketýři ovinutý kolem ramene nebo krku. Pro střelbu bylo zapotřebí, aby se mušketa opřela do kovové nebo dřevěné vidlice. Mušketýři tvořili při boji sestavu s pikenýry, kteří byli vyzbrojeni cca 6m dlouhým kopím. Nabíjení muškety bylo značně zdlouhavé, kvůli rychlejší palbě se proto po výstřelu měnila přední bojová sestava. První řada vypálila a pak se rozdělila do dvou částí a každá z nich odešla do jedné strany sevřeného útvaru znovu nabíjet muškety. Pak tento manévr postupně uskutečnily další řady. Tak byla zajištěna nepřetržitá palba bojové sestavy.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 50. – 80. let minulého století.