Čs. samopal 25

Čs. samopal 25

V průběhu prvních tří poválečných let vyvinuly konstrukční kanceláře Zbrojovky Brno a České zbrojovky ve Strakonicích poměrně rozsáhlou kolekci vývojových samopalů s cílem prosadit nejperspektivnější konstrukci do výzbroje čs. armády. Stejně jako v řadě jiných států musela naše vojenská správa po válce sestavovat výzbroj z trofejních zbraní, jež měla k dispozici. Zkušenosti z bojových operací ukázaly nejen přednosti, ale také slabiny samopalu, s nímž se do budoucna počítalo jakožto s jednotnou zbraní ve výzbroji. Názory na její charakteristiky, stejně jako na použitý náboj, nebyly jednotné. Počáteční snahy o unifikaci s ohledem na střelivo, narážely u pistolového náboje 7,62 mm Tokarev na jeho horší balistické vlastnosti včetně průbojnosti ve větších vzdálenostech v porovnání s osvědčeným nábojem 9 mm Parabellum. Proto jej také zástupci VTÚ preferovali, i když jednotlivé vzorky dodaných samopalů komparativně zkoušeli v obou rážích.

Česká zbrojovka ve Strakonicích kromě zlepšování původního samopalu vz. 38 přišla s projektem zbraně, jejíž koncepce předznamenala další vývoj. Samopal tehdejšího svobodníka Jaroslava Holečka s prototypovým označením H/p představoval zcela odlišné pojetí oproti dosavadním konstrukcím: jeho závěr obdobně jako u pistole přebíhal velkou částí přes hlaveň, uloženou v pouzdře závěru, a zásobník byl uložen v pistolové rukojeti. Koncepce došla dalšího rozpracování v podobě prototypů pěchotního samopalu ČZ 148 a výsadkářské verze ČZ 447, jež továrna přihlásila do armádní soutěže na jaře 1948. Na základě poznatků z útvarových zkoušek vznikl nejen požadavek na univerzální řešení pěchotního a výsadkářského samopalu, ale také na možnost rychlé výměny hlavně a možnost střelby v obou režimech. Konstruktéři České zbrojovky po řadě zkoušek přišli s jednoduchou konstrukcí, jež umožňovala snadnou výměnu pevné pažby za sklopnou ramenní opěrku, ale také s řešením upevnění hlavně pomocí matice, k jejímuž povolení sloužilo čelo závorníku. Další významný prvek strakonické konstrukce představovala protiodrazová pojistka, kombinovaná s napínací rukojetí, zabraňující samonátahu při otřesu zbraně. K rychlému plnění zásobníků sloužila plnička, umístěná na pravé straně předpažbí. Pásek s osmi náboji, vložený do vedení plničky, umožňoval pohybem zásobníku rychlé plnění. Finální verze univerzálního samopalu disponovala tzv. derivačním hledím, tvořeným otočnou miskou, stavitelnou v rozsahu hledních vzdáleností od 100 do 400 metrů. Konkurenční prototyp Zbrojovky Brno ZK 476, jakkoli technicky vysoce zajímavý, měl oproti strakonickému samopalu slabiny, jež se daly konstrukčně upravit jen částečně. Z technologického hlediska měl také některé konstrukční uzly složitější a nepříliš vhodné pro sériovou výrobu.

Na základě závěrečných kontrolních zkoušek se výzbrojní komise 10. srpna 1948 rozhodla pro samopal ČZ 447 a navrhla jej k zavedení do výzbroje pod označením „9mm samopal vz. 48a (pěchotní) a 9mm samopal vz. 48b (výsadkový)". V únoru 1949 po řadě dalších úprav a zkoušek dostala Česká zbrojovka povolení k výrobě a prvních 38 samopalů vyrobil závod v Uherském Brodě během dubna. Do konce roku 1949 opustilo továrnu 36 770 samopalů. V důsledku utajovacích tendencí došlo na jaře 1950 k přeznačení zbraně na „samopal 23“ (pěchotní provedení) a „samopal 25“ (výsadkářské provedení), přičemž tato označení měla pouze krycí, nikoliv vzorový charakter. Během roku 1950 vyrobila továrna v Uherském Brodě 131 278 samopalů a v následujícím roce je vyráběla jen v průběhu prvních tří měsíců, kdy zhotovila pouze 31 957 kusů. Orientace na náboj 7,62 mm Tokarev a rekonstrukce samopalu na nové střelivo tak znehodnotila z hlediska měřitelných parametrů a technické úrovně nejlepší samopal své doby.

Exemplář z roku 1950 získalo muzeum v roce 1956 převodem z Velitelství dělostřelectva, Správy dělostřeleckého vyzbrojování.

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 671 mm (se sklopenou ramenní opěrkou: 443 mm)

Délka hlavně: 285 mm

Délka záměrné: 269 mm

Kapacita zásobníku: 24 a 40 nábojů

Hmotnost zbraně bez zásobníku: 2960 g

Teoretická kadence: 600 ran za min.

Aktuálně



VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

03. 09. 2025
Centrum leteckého výcviku Pardubice bude do roku 2031 provozovat další z létajících…
Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

02. 09. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Vojenské…
Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

02. 09. 2025
Ve dnech 1. až 5. září 2025 se v Dakaru v Senegalu…
21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

30. 08. 2025
Tisíce návštěvníků z celé České republiky navštívily poslední prázdninovou sobotu Vojenské technické muzeum…
Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

28. 08. 2025
Součástí každého Tankového dne je také ukázka letounů ze Sbírky Vojenského historického…