Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Snímek zachycuje obsluhu těžkého kulometu vz. 24 Schwarzlose, dědictví po rakousko-uherské armádě, na manévrech čs. armády ve druhé polovině 30. let.

 

Kulomet Schwarzlose byl roku 1902 vyvinut německým konstruktérem Andreasem Wilhelmem Schwarzlosem. Do výzbroje rakousko-uherské armády byl přijat jako kulomet vz. 07/12, vyráběn byl v rakouském Steyru. Za první světové války kulomet Schwarzlose představoval standardní výzbroj rakousko-uherských jednotek.

Kadence kulometu byla původně 400 ran za minutu, po dalších úpravách (vz. 16) teoreticky až 580 ran za minutu. Kulomet používal náboj 8x50 mm R firmy Mannlicher. Pracoval na principu částečně uzamčeného závěru, s rotačním podavačem nábojů. Munice byla podávána v nábojových pásech, nutností bylo olejování nábojů a kulomet byl chlazen vodou. Umístěn byl obvykle na trojnožce, v této úpravě celková hmotnost činila hodně přes 40 kg. Mohl být použit i jako protiletadlová zbraň, pro užití v zákopech na něj bylo možno umístit pancéřový štít. Kulometem Schwarzlose byla vyzbrojena i rakousko-uherská letadla, jakkoli nebyl pro tuto roli určen.

Mezi další uživatele kulometu patřila již před válkou řecká, nizozemská a švédská armáda (v těchto zemích byl upraven na ráži 6,5 mm). Po první světové válce se kulomet Schwarzlose ocitl ve výzbroji armád nástupnických států, polská armáda jej nasadila proti bolševikům. Používán byl ještě za druhé světové války, rozšířen byl například v maďarské nebo i italské armádě, nouzově jím byly vybaveny i některé německé jednotky.

Československá armáda převzala po skončení první světové války takřka tisícovku kulometů Schwarzlose a v cizině zakoupila další. Jediný výrobce a dodavatel náhradních dílů však sídlil v Rakousku. Další problém představovala ráže – puškou vz. 24 čs. armáda přešla na náboj ráže 7,92x57 mm. Zbrojovka Janeček získala zakázku na výrobu nových a adaptaci stávajících kulometů. Adaptovaný kulomet byl označován jako vz. 7/24 (4 987 kusů). Kulomety již vyrobené v nové ráži pak byly označovány jako těžký kulomet vz. 24 (2 253 kusů). Tyto kulomety zůstaly i přes zavádění nových typů ve výzbroji čs. armády až do konce meziválečného Československa, a kulometem vz. 7/24 byla vyzbrojena část československých pohraničních opevnění.

 

Aktuálně



Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek, zastřelených či umučených v totalitních režimech. Je 85 let od rozkazu Heydricha k provedení "Akce Sokol"

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek, zastřelených či umučených v totalitních režimech. Je 85 let od rozkazu Heydricha k provedení "Akce Sokol"

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

01. 10. 2026
Zástupci Vojenského historického ústavu Praha se ve dnech 17.–18. září 2026 zúčastnili…