Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Snímek zachycuje obsluhu těžkého kulometu vz. 24 Schwarzlose, dědictví po rakousko-uherské armádě, na manévrech čs. armády ve druhé polovině 30. let.

 

Kulomet Schwarzlose byl roku 1902 vyvinut německým konstruktérem Andreasem Wilhelmem Schwarzlosem. Do výzbroje rakousko-uherské armády byl přijat jako kulomet vz. 07/12, vyráběn byl v rakouském Steyru. Za první světové války kulomet Schwarzlose představoval standardní výzbroj rakousko-uherských jednotek.

Kadence kulometu byla původně 400 ran za minutu, po dalších úpravách (vz. 16) teoreticky až 580 ran za minutu. Kulomet používal náboj 8x50 mm R firmy Mannlicher. Pracoval na principu částečně uzamčeného závěru, s rotačním podavačem nábojů. Munice byla podávána v nábojových pásech, nutností bylo olejování nábojů a kulomet byl chlazen vodou. Umístěn byl obvykle na trojnožce, v této úpravě celková hmotnost činila hodně přes 40 kg. Mohl být použit i jako protiletadlová zbraň, pro užití v zákopech na něj bylo možno umístit pancéřový štít. Kulometem Schwarzlose byla vyzbrojena i rakousko-uherská letadla, jakkoli nebyl pro tuto roli určen.

Mezi další uživatele kulometu patřila již před válkou řecká, nizozemská a švédská armáda (v těchto zemích byl upraven na ráži 6,5 mm). Po první světové válce se kulomet Schwarzlose ocitl ve výzbroji armád nástupnických států, polská armáda jej nasadila proti bolševikům. Používán byl ještě za druhé světové války, rozšířen byl například v maďarské nebo i italské armádě, nouzově jím byly vybaveny i některé německé jednotky.

Československá armáda převzala po skončení první světové války takřka tisícovku kulometů Schwarzlose a v cizině zakoupila další. Jediný výrobce a dodavatel náhradních dílů však sídlil v Rakousku. Další problém představovala ráže – puškou vz. 24 čs. armáda přešla na náboj ráže 7,92x57 mm. Zbrojovka Janeček získala zakázku na výrobu nových a adaptaci stávajících kulometů. Adaptovaný kulomet byl označován jako vz. 7/24 (4 987 kusů). Kulomety již vyrobené v nové ráži pak byly označovány jako těžký kulomet vz. 24 (2 253 kusů). Tyto kulomety zůstaly i přes zavádění nových typů ve výzbroji čs. armády až do konce meziválečného Československa, a kulometem vz. 7/24 byla vyzbrojena část československých pohraničních opevnění.

 

Aktuálně



Vznik 31. čs. střeleckého pluku

Vznik 31. čs. střeleckého pluku

17. 05. 2026
Na jaře 1918 – před 108 lety – začaly v Itálii po dohodě…
Konference "Tváře brannosti" připomene, že brannost neznamenala jen přípravu na válku. Promítala se i do školství či spolků

Konference "Tváře brannosti" připomene, že brannost neznamenala jen přípravu na válku. Promítala se i do školství či spolků

15. 05. 2026
Vojenský historický ústav Praha zve zájemce na konferenci Tváře brannosti, která se…
Brannost není jen armáda. Ukazuje vztah společnosti k obraně i sobě samé, říká historik VHÚ Praha Michal Cáp

Brannost není jen armáda. Ukazuje vztah společnosti k obraně i sobě samé, říká historik VHÚ Praha Michal Cáp

14. 05. 2026
Brannost neznamenala jen přípravu na válku. Promítala se do školství, spolků a…
Vojenské technické muzeum Lešany zahájí sezonu Branným dnem pro děti 

Vojenské technické muzeum Lešany zahájí sezonu Branným dnem pro děti 

13. 05. 2026
Vojenský historický ústav Praha ve svém Vojenském technickém muzeu v Lešanech zahájí…
V Armádním muzeu Žižkov bylo pokřtěno rozšířené vydání publikace Padli na barikádách, v pořadí již třetí

V Armádním muzeu Žižkov bylo pokřtěno rozšířené vydání publikace Padli na barikádách, v pořadí již třetí

11. 05. 2026
Uprostřed připomínek 81. výročí Pražského povstání, ve středu 6. května, byla v Atriu…