Dánská armádní pistole Bergmann-Bayard 1910/21

Pistole Bergmann-Bayard 1910 představovala konstrukční vyvrcholení poměrně pestré řady samonabíjecích pistolí, jejíž počátek spadá do devadesátých let 19. století. Továrník Theodor Bergmann (1850–1931), který vlastnil železárny v Gaggenau a zbrojní dílny v Suhlu, nebyl ale jejich konstruktérem. Tím byl Louis Schmeisser (1848–1917), Bergmannův zaměstnanec a velmi schopný konstruktér. S pistolemi jeho konstrukcí, ať již to byly modely 1894, 1896, 1897, Bergmann-Simplex či Bergmann-Mars 1903, se Bergmann zúčastnil řady armádních soutěží v mnoha státech, avšak prvního většího úspěchu bylo dosaženo zavedením vylepšeného modelu 1903 do výzbroje španělské armády pod označením Pistola Bergmann de 9 mm Modelo 1908. Theodor Bergmann prodal licenci na výrobu 3000 objednaných pistolí belgické továrně Anciens Établissements Pieper (AEP) v Herstalu, jež používala ochrannou známku v podobě Pierra du Terrail, rytíře z Bayardu (legendárního hrdiny frankofonních oblastí) v oválu a nápisu Bayard, takže pistole vyráběné v AEP jsou známy pod slovním spojením Bergmann-Bayard.
Největším odběratelem těchto pistolí se stala armáda Dánského království, jež si v roce 1910 u firmy Pieper objednala 4480 kusů s modelovým označením M 1910. První světová válka a okupace Belgie zabránily dalším dodávkám pro dánskou armádu. Po jejím skončení zakoupila dánská vláda licenci na výrobu zavedených pistolí a ta byla zahájena ve zbrojovce Haerens Tojhus v Kodani v roce 1922. Pistole dánské výroby nebyly totožné s belgickými výrobky. Lišily se především pozměněným tvarem střenek, jež se později vyráběly rovněž z plastu. Z důvodů odlišení byly licenční pistole zavedeny v armádě pod označením M 1910/21. Na rozdíl od belgických pistolí nesly dánské výrobky na pravé straně pouzdra závěru poslední dvojčíslí roku výroby. Výroba ve zbrojovce Haerens Tojhus ale běžela pouze do roku 1925 a celková produkce byla poměrně nízká. Do jejího ukončení se v kodaňské zbrojovce vyrobilo pouze 2204 pistolí. To je také důvod, proč můžeme tyto pistole dnes považovat za vzácněji se vyskytující a proto sběratelsky ceněné.

Exemplář pocházející z partie 900 kusů vyrobených v roce 1924 získalo muzeum v roce 1949 převodem z Hlavní správy –Veřejné bezpečnosti (HS-VB) Praha.