Dělostřelecká otočná věž R-H-S 78 Na pasece

Dělostřelecká otočná věž R-H-S 78 Na pasece

Snímek objektu dělostřelecké otočné věže R-H-S 78 Na pasece pochází z konce devadesátých let. Objekt otočné věže je součástí tvrze Hanička, budované v rámci výstavby československého meziválečného opevnění v letech 1935–1938. Tvrz Hanička leží nedaleko Rokytnice v Orlických horách a náleží k jedné z pěti stavebně dokončených tvrzí. Skládala se z šesti objektů navzájem propojených podzemím. Našli bychom zde tři pěchotní sruby (R-H-S 76, 77 a 80), dále jeden objekt pro dělostřeleckou otočnou věž (R-H-S 78), dělostřelecký srub (R-H-S 79) a vchodový objekt (R-H-S 79a). Podzemí spojující objekty má délku téměř 1,5 km a mělo se zde nacházet vše potřebné pro osádku.

Tvrz Hanička se budovala v letech 1936–1938 a stavbu prováděla firma Ing. Bedřich Hlava, Riegrovo nábřeží 14, Praha II. Byla postavena za 22 měsíců a přišla na 28 milionů korun. Po dostavbě měla mít osádku 426 mužů. Do září 1938 nebyla ale stavebně dokončena, nedošlo k osazení dělostřelecké otočné a výsuvné věže, ani trojice houfnic do dělostřeleckého srubu. Po mnichovské dohodě byla tvrz 10. října 1938 předána německé armádě, protože se nacházela na odstoupeném území. V době okupace byly některé objekty cvičně postřelovány. Po skončení války došlo v letech 1954–1958 k vytržení části ocelových střílen a zvonů národním podnikem Kovošrot. Od roku 1968 probíhala snaha o zpřístupnění tvrze a provádění návštěvníků, což se také povedlo, ale pouze do roku 1975. Tvrz byla získána tehdejším resortem Federálního ministerstva vnitra, který ji v rámci projektu Kahan začal přestavovat na protiatomový kryt a velitelství. Práce probíhaly až do roku 1993, ale nebyly nikdy dokončené. Následně byla tvrz předána v roce 1995 městu Rokytnice, které ji zpřístupnilo turistům.

Objekt dělostřelecké otočné věže R-H-S 78 byl betonován ve dnech 7. až 14. června 1938. Svojí palbou měl působit proti nepříteli v předpolí linie opevnění a podporovat linii opevnění směrem k Zemské bráně a sousední tvrzi Adam, proto se jeho hlavní výzbroj měla skládat z dvou 10cm houfnic vzor 38, umístěných v otočné a výsuvné dělostřelecké věži RO. Tato zbraň nebyla nikdy dodána. Objekt prošel úpravou během přestavby na protiatomový kryt a velitelství.

Snímek dělostřeleckého srubu R-H-S 79 Na pasece pochází z pozůstalosti po plk. Ing. Jaroslavu Janečkovi.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…