Demonstrace proti odstoupení pohraničí 22. září 1938

Pohled na dnešní Palachovo náměstí a na Rudolfinum v Praze, kde sídlilo za první republiky Národní shromáždění a kde proběhla dne 22. září 1938 demonstrace proti odstoupení pohraničí. Následně po této demonstraci odstoupila Hodžova vláda a vznikla vláda nová, pod vedením generála Syrového, jež následně 23. září ve 22.15 vyhlásila mobilizaci Československé branné moci.

V září 1938 se začala stahovat mračna nad Československem. Dne 12. září 1938 Adolf Hitler v Norimberku ve svém plamenném proslovu útočil na Československo, což podnítilo povstání v pohraničí, které si vyžádalo první padlé. Od té doby až do zániku republiky byly na denním pořádku boje s povstalci z řad českých Němců, které si vyžádaly padlé a zraněné na obou stranách. Od 13. září postupně 22 okresů přešlo do režimu stanného práva.

Už 12. září armáda reagovala a v 17 hodin vyhlásila rozkaz 5050, který znamenal vyhlášení pohotovosti na útvarech. Mužstvo tak mělo zakázáno opouštět kasárna. Během dne se začala velitelství pěších útvarů přesouvat do míst, kde měla podle nástupního plánu svá bojová postavení. Dne 13. září ve 23 hodin vyhlásila armáda heslo Domobrana, Tatry neprovádět. To vedlo k přípravě pro přesun jednotek do obranných pozic nejen na hranicích, ale i ve vnitrozemí. K večeru dosáhla armáda stavu 357 600 mužů. Ráno 17. září se dělostřelectvo začalo přesouvat do vyčkávacích prostorů pro rychlé nasazení v případě útoku. V 16.30 téhož dne bylo vyhlášeno heslo Tatry, což znamenalo povolání 1. ročníku I. zálohy. Celkový počet ozbrojených sil tak dosáhl čísla 501 100, tedy skoro poloviny plánované mobilizované armády.

Tentýž den byla v Německu povolena výstavba sudetoněmeckých dobrovolnických sborů Sudetendeutsches Freikorps. Situace dále eskalovala až 23. září ve večerních hodinách došlo k vyhlášení mobilizace Československé branné moci.

Snímek demonstrace na dnešním Palachově náměstí v Praze proti odstoupení pohraničí dne 22. září 1938 je součástí původní sbírky Památníku odboje.