Deník Národní osvobození a Churchillův projev

Po konci druhé světové války bylo obnoveno vydávání Národního osvobození, novin patřících Československé obci legionářské. Šéfredaktora mu opět dělal Lev Sychrava, představitel prvního čs. odboje a významný prvorepublikový novinář, jenž byl v době okupace vězněn v koncentračním táboře. Poválečný vývoj ale deníku nedopřál dlouhého trvání, po únoru 1948 se nad ním začala stahovat mračna, aby byl s koncem roku úplně zrušen jako nepotřebný. Nutno dodat, že i před komunistickým pučem byl jeho obsah veden v takovém duchu, aby příliš neodporoval komunistům, respektive Sovětskému svazu. Příkladem může být i reakce na slavný projev Winstona Churchilla z Fultonu z 5. března 1946.

Jak známo, Churchill se v tomto projevu mimo jiné vyhradil proti politickým aktivitám Sovětského svazu a dění v zemích spadajících pod jeho vliv. V Národním osvobození se objevila 7. března pouze krátká zpráva citující Churchilla a hlavně jeho prohlášení, že ve východní Evropě není kromě Československa opravdové demokracie. Až po ostré Stalinově reakci o pár dní později se téma Churchillova projevu dostalo v deníku na titulní stranu, kde byl sovětský vůdce citován. Následně vyšel úvodník od samotného Lva Sychravy s názvem Churchillův omyl, ve kterém se šéfredaktor listu snaží smířlivým tónem zploštit výroky někdejšího britského ministerského předsedy s tím, že nerozumí socialismu, jehož vývoj ve východní Evropě je nezvratný, a tyto tendence nemají nic společného se sovětským imperialismem. Dále paradoxně považuje Stalinovu ostrou reakci za „pročištění ovzduší“ a uvažuje, že poměr mezi spojenci „není až tak zlý“. Tento naivní a smířlivý tón byl typickým pro tehdejší československé nekomunistické prostředí. Tak byla umožněna pozdější komunistická nekrvavá revoluce, ve které neměli skutečně silnou základnu odpůrců, jak tomu bylo například v Polsku nebo Maďarsku. Nutno podotknout, že Churchillovy výroky na adresu Sovětského svazu byly považovány ve své době i v části západního světa za pokus o „zasévání rozkolů mezi spojence“ a nikoliv za konstatování reálného stavu.

Lev Sychrava skončil jako šéfredaktor Národního osvobození a člen předsednictva Čs. obce legionářské krátce po únorovém převratu. Komunisty ustavený Ústřední akční výbor ČSOL ho odvolal i s jeho spolupracovníky za to, že se „v posledních historických dnech nedovedli postavit po bok jednotného lidu a pokračovali v politice odporující zásadám lidové demokracie“. Sychrava krátce nato odešel do emigrace.

Deník Národní osvobození si můžete přečíst na Digitální studovně MO zde.

Citace:

Národní osvobození. Praha: ČsOL, 1946, 17. ISSN 1804-9168.