Důstojníci pěchoty, kolem 1632

Důstojníci pěchoty, kolem 1632

Polovina listopadu roku 1632 se stala svědkem jedné z nejznámějších bitev třicetileté války. Císařské vojsko za sebou mělo pro tento rok mnoho potyček se Švédy a vrchní velitel císařské armády Albrecht z Valdštejna měl za to, že končí standardní období bojů, sváděných obvykle od jara do podzimu. Počasí věštící blízkou zimu ostatně táboření v poli příliš nepřálo. Valdštějn tedy zamířil do Saska s úmyslem přezimovat v Lipsku. Jeho protivník, švédský král Gustav Adolf, ho však chtěl překvapit a přimět k rozhodující otevřené bitvě, jíž se císařský velitel až dosud takticky vyhýbal. Záměr švédského panovníka však nevyšel podle plánu, neboť postupující švédské síly 15. listopadu předčasně narazily na Valdštejnův zadní voj a blížící se švédské vojsko tak bylo prozrazeno. Albrecht z Valdštejna se okamžitě začal připravovat k bitvě a povolával zpět oddíly, které se od jeho vojska již oddělily za účelem přezimování. Bitva začala až 16. listopadu hodinu před polednem, tedy později, než měl Gustav Adolf v úmyslu. Jeho vojsko nicméně získávalo už od počátku převahu a rychlému tragickému konci císařské armády zabránil až příjezd jízdy generála Pappenheima, který sice dokázal postupující Švédy zastavit, avšak sám krátce na to v důsledku vážného zranění padl. Zanedlouho poté však padl ve stejné části bojiště, tedy na císařském levém křídle, i švédský král, když osobně vedl útok jízdy. Bitva pak pokračovala až do soumraku s velkými ztrátami na obou stranách. Tehdy se Valdštejn rozhodl stáhnout za hradby Lipska, krytý podporou Pappenheimovy pěchoty, která dorazila až v tuto chvíli. Bitva u Lützenu tak skončila Pyrrhovým vítězstvím Švédů – podle dobového zvyku platili za vítěze, protože podrželi pole, ale jejich panovník a současně vrchní velitel padl.

Dvojice identických figurek představuje důstojníky švédské pěchoty. Oba muži v šedých kloboucích jsou oděni do modrých nohavic (plunder) a žlutobéžových kabátců, zdobených na lemech a zapínání u jedné figurky červeně, u druhé hnědě. Kolem krku je bíle znázorněn krajkový límec košile. Pleťový odstín je zastoupen pouze na obličeji, šedostříbrná metalická barva se nachází na jílci a koši meče spolu s čepelí a hrotem barokní halapartny. Hnědá barva byla aplikována v několika různých odstínech pro znázornění ratiště halapartny, podstavce, kůže bot, rukavic a pochvy se závěsem. Příslušnost důstojníků ke švédskému vojsku znázorňuje žlutomodrá kombinace kolorování peří na klobouku, šerpy v pase a třapci na halapartně.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…
Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…