Film „Čas náš vezdejší“

Film „Čas náš vezdejší“

„Kulturně osvětová práce“, masově propagovaný výdobytek života v socialistické armádě, v jejímž rámci měl být organizován volný čas vojáků, byla do značné míry nefungujícím konceptem. Mladí muži vytržení ze svého prostředí vojenskou službou málokdy dokázali navázat v pěstování svých koníčků a zálib z civilu, omezená nabídka aktivit v armádě je neuspokojovala a volný čas se pro ně stával časem ztraceným. V 60. letech začali důstojníci pro kulturu a další pracovníci zodpovědní za kulturně-osvětovou práci v armádě uvažovat o nových metodách jejího plánování a vyhodnocování. Postupně se začaly používat metody sociologických průzkumů nakládání s volným časem, které se měly stát základem pro novou koncepci. Vedle toho si hromadné sdělovací prostředky oblíbily ankety mezi občany, které byly jakýmsi publicistickým pandánem k exaktním výsledkům sociologických průzkumů. Takovým byl i film „Čas náš vezdejší“, který investigativním způsobem zkoumal trávení volného času vojáků základní služby. Vedle jejich vlastních názorů zachycoval také nejrůznější přístupy velitelů, od těch, kteří volný čas vojáků využívali k dohánění restů, úklidu a dalším činnostem, po ty, kteří se snažili umožnit vojákům smysluplné trávení osobního volna v kasárnách. Film byl tak jedním z příspěvků k procesu veřejného odhalování skutečného stavu věci a pojmenovávání jevů pravými jmény, který byl typický pro celá 60. léta a vyvrcholil v roce 1968. Na scénáři filmu spolupracoval Karel Rychtařík, který o rok později publikoval v nakladatelství Naše vojsko stejnojmennou knihu týkající se volného času vojáků.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.


„Čas náš vezdejší“: Studio ČAF; 1966; kamera: Ivan Koudelka; střih: Alois Fišárek; hudba: Jiří Šust; námět a scénář: Karel Rychtařík a Milan Růžička; režie: Milan Růžička; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 572 metrů (cca 19 minut)

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…