Film „Chvála varhan“

Film „Chvála varhan“

Největším hudebním nástrojem jsou varhany. Počet píšťal může dosahovat až několika desítek tisíc a některé mohou mít délku i 20 metrů. Proto se u varhan předpokládá trvalá instalace a jsou tedy spjaty s místem, pro něž byly postaveny. V České republice se k největším řadí varhany v chrámu sv. Jakuba staršího v Praze a v kostele sv. Mořice v Olomouci.

Tvůrci dokumentárního filmu „Chvála varhan“ se jejich historie dotkli jen letmo. Jejich hlavním záměrem bylo představit dva špičkové československé nástroje.

Prvním jsou historické barokní varhany v kostele sv. Mořice v Olomouci. Ty postavil vratislavský varhanář Engler v první polovině 18. století. V padesátých až sedmdesátých letech 20. století byly postupně rekonstruovány a podstatně rozšířeny firmou Varhany Krnov (Rieger-Kloss) do podoby vynikajícího nástroje, který je stále využíván. Od roku 1969 se v kostele sv. Mořice v Olomouci pořádá Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Ve filmu na tyto varhany hraje Václav Rabas a Alena Veselá.

Druhým jedinečným nástrojem, který film představuje, jsou moderní varhany zkonstruované v roce 1980 pro Sjezdový sál Paláce kultury v Praze (dnešní Kongresový sál v Kongresovém centru Praha) firmou Varhany Krnov (Rieger-Kloss). Varhany zde byly postaveny jako univerzální nástroj specifické konstrukce určený k interpretaci hudby různých stylů. Jejich další osud je pohnutý. V roce 2000 byly rozebrány, zmenšeny a umístěny v koncertním sále Janáčkovy filharmonie v Ostravě. V rámci rekonstrukce objektu však byly i odtud nedávno odstraněny. Získala je farnost Moravská Ostrava, která by je měla po dalších úpravách a redukci umístit v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.

Film obsahuje záběry instalace varhan v Paláci kultury i jejich výrobu ve firmě Varhany Krnov (Rieger-Kloss). Ta patřila k předním světovým výrobcům varhan s tradicí sahající až do 19. století. Za dobu své existence vyrobila přes 3 700 varhan, které vyvážela do celého světa. Firma definitivně zanikla v roce 2018.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Výrobce: Filmové studio Gottwaldov, 1983;
  • Tvůrci: námět, scénář a režie: Zdeněk Hrubec;
  • Kamera: Miloň Terč;
  • Střih: Ivan Matouš;
  • Zvuk: ing. Radomír Koutek;
  • Vedoucí výroby: Rudolf Polák;
  • Literární předloha: Antonín Schindler;
  • Umělecká spolupráce: doc. Milan Šlechta;
  • Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, 90. kombinovaná kopie, barevná, 178 metrů (16 minut);
Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…