Film „Cintorín bez mena“

Film „Cintorín bez mena“

„Cintorín bez mena“ (Hřbitov beze jména) natočil v roce 1963 v armádním filmovém studiu tehdy začínající režisér Ivan Balaďa (*1936). Námětem se mu stala povídka „Hřbitov mrtvých Němců“ z pera známého slovenského spisovatele Ladislava Mňačka. Dějištěm filmu byl polní hřbitov německé armády na východním Slovensku, kam přišel pamětník druhé světové války a ve svém monologu (mluví Vlado Müller) se zamýšlel nad morální odpovědností jednotlivce za účast v agresivní válce. Jakou vinu nese mrtvý německý vojín Rudolf Busse, pohřbený v kopci nad osadou Huňkovce, za zkázu způsobenou německými ozbrojenými silami na východní frontě? Morální apel podtrhnul režisér dynamickou montáží historických fotografií dokumentujících historii nacismu od slavnostních stranických sjezdů v Norimberku až po hořkou válečnou porážku. Působivost filmu posílila hudební složka, jejíž jádro tvořilo Dies Irae z Requiem W. A. Mozarta. Tendence filmu k vyslovení zobecňujících závěrů byla ovšem poznamenána úlitbou dobové mezinárodněpolitické konstelaci. V situaci neexistujících diplomatických styků mezi ČSSR a SRN, neuznáním východních hranic ze strany vládní CDU/CSU a v neposlední řadě také z důvodů stereotypního zobrazování západního Německa jako bašty neofašismu a militarismu, končí film šablonovitým varováním před západoněmeckým revanšismem. Přesto se jedná o jeden z cenných filmových příspěvků k debatě o morálních souvislostech vedení války a o jeden z prvních důležitých filmů v „armádní“ filmografii Ivana Baladi.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána převodem v roce 2008.


„Cintorín bez mena“: Československý armádní film; 1963; literární předloha: Ladislav Mňačko; scénář: Ivan Balaďa, Jiří Gold, Juraj Šajmovič; kamera: Juraj Šajmovič; režie: Ivan Balaďa; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 621 metrů (22 min.)

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…