Film „Člověk neumírá žízní“
Fotogalerie
Dokumentární film „Člověk neumírá žízní“ představuje ve filmografii Václava Hapla (1928–1982) vrcholné umělecké dílo, které dokončil krátce před svým odchodem ze Studia ČAF v roce 1970. Přestože film vznikl v armádním filmovém studiu a byl financován z rozpočtu správy bojové přípravy, nebyl určen ani pro vnitřní potřebu armády, ani pro vojenskou propagandu.
Oproti klasickým účelovým filmům je dokumentární film „Člověk neumírá žízní“ mnohovrstevnatou kritikou moderní západní civilizace a dopadu jejích vlivů na lidskou psychiku. Hapl v tomto filmu poprvé plně rozvinul žánr filmového eseje, ke kterému dospěl po dvaceti letech práce na krátkých dokumentárních, výcvikových a příležitostně i hraných filmech. Filmový esej mu umožnil spojovat přesnost vědeckého poznatku a pedagogickou názornost, kterou si osvojil během práce na vojenských odborných tématech, a bohatost umělecké metafory a výrazových prostředků, s nimiž měl zkušenosti z filmů jako „Nejhezčí řeka“ (1964) nebo „Concerto grosso“ (1965). Zároveň v tomto filmu využil svoje zkušenosti s filmovými triky, s jejichž pomocí simuloval subjektivní vnímání světa lidmi s psychickou nemocí nebo pod vlivem drog.
„Člověk neumírá žízní“ vznikal totiž souběžně s vědeckým filmem „Experiment“ (1970) o možném použití halucinogenních látek pro vojenské účely, a proto také do filmu „Člověk neumírá žízní“ zakomponoval režisér inscenované záběry z pokusů s halucinogenními látkami (diethylamid kyseliny lysergové). Film „Člověk neumírá žízní“ byl prvním dílem zamýšlené esejistické pentalogie, z níž nakonec Václav Hapl dokončil jen další dva filmy: „Cena vítězství“ (1972) a „Slunce“ (1973).
Výrobce: Studio ČAF, 1970
Tvůrci: scénář a režie Václav Hapl
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 640 metrů (22 minut)
Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.
Aktuálně
Tak trochu zamrzlé spojení
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
