Film „Dva roky pro celý život“

Film „Dva roky pro celý život“

Fotogalerie

Film „Dva roky pro celý život“
Film „Dva roky pro celý život“
Film „Dva roky pro celý život“
Film „Dva roky pro celý život“
Film „Dva roky pro celý život“
Viliam Poltikovič (*1958) byl v druhé polovině 80. let jedním z mála režisérů, kteří se v armádním filmovém studiu pokoušeli vymanit ze zajetých šablon normalizačních dokumentárních filmů a usilovali o posílení autentičnosti filmových dokumentů. V případě filmu „Dva roky pro celý život“ Poltikovič obnovil žánr filmové ankety, který se po rozkvětu během 60. let z normalizačních vojenských dokumentárních filmů téměř vytratil.

Pro tento film si režisér vybral několik vojáků ČSLA, kteří se ve svých výpovědích zamýšleli nad klady a zápory dvouleté základní vojenské služby. Byla vojna skutečně ztrátou času, místo níž si mladý člověk mohl zatím najít dobré zaměstnání a vydělávat peníze, jak v úvodu tvrdil jeden z budoucích vojáků ČSLA? Oslovení respondenti nedávají na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Vedle zmínek o pozitivních zážitcích, které jim vojenská služba přinesla, zaznívají také kritické připomínky. Jeden z mužů hovoří také o svých zkušenostech s citlivým a do značné míry tabuizovaným problémem šikanování služebně mladších vojáků a o vynucování úsluh, peněz a materiálních výhod.

Film „Dva roky pro celý život“ si tak nekladl propagační cíle jako řada jiných filmových dokumentů natočených na toto téma, ale byl spíše raně přestavbovým příspěvkem k rozmělňování dosavadních hranic oficiálního diskursu. Tento první, relativně skromný pokus o využití filmové ankety, Poltikovič dále rozvinul ve svých následujících dokumentárních filmech.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

 „Dva roky pro celý život“: Československý armádní film; 1986; námět: Ivan Šářec; kamera: Jiří Krob; scénář: Viliam Poltikovič a Ivan Šářec; režie: Viliam Poltikovič; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 450 metrů (16 minut)

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…