Pro tento film si režisér vybral několik vojáků ČSLA, kteří se ve svých výpovědích zamýšleli nad klady a zápory dvouleté základní vojenské služby. Byla vojna skutečně ztrátou času, místo níž si mladý člověk mohl zatím najít dobré zaměstnání a vydělávat peníze, jak v úvodu tvrdil jeden z budoucích vojáků ČSLA? Oslovení respondenti nedávají na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Vedle zmínek o pozitivních zážitcích, které jim vojenská služba přinesla, zaznívají také kritické připomínky. Jeden z mužů hovoří také o svých zkušenostech s citlivým a do značné míry tabuizovaným problémem šikanování služebně mladších vojáků a o vynucování úsluh, peněz a materiálních výhod.
Film „Dva roky pro celý život“ si tak nekladl propagační cíle jako řada jiných filmových dokumentů natočených na toto téma, ale byl spíše raně přestavbovým příspěvkem k rozmělňování dosavadních hranic oficiálního diskursu. Tento první, relativně skromný pokus o využití filmové ankety, Poltikovič dále rozvinul ve svých následujících dokumentárních filmech.
Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.
„Dva roky pro celý život“: Československý armádní film; 1986; námět: Ivan Šářec; kamera: Jiří Krob; scénář: Viliam Poltikovič a Ivan Šářec; režie: Viliam Poltikovič; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 450 metrů (16 minut)