V šedesátých letech 20. století se v československé armádní kinematografii otevřel prostor pro zpracování do té doby zamlčovaných nebo zkreslovaných historických událostí.
Mezi tyto snímky je možné zařadit i střihový dokumentární film „Od Azovského mora pod Tatry“. Slovenský režisér Jozef Sedláček si zvolil choulostivé téma nasazení armády Slovenského státu v bojích proti Sovětskému svazu po boku nacistického Německa.
Název filmu vznikl změnou názvu původního propagandistického slovenského filmu „Od Tatier po Azovské more“, který oslavoval účast tehdejší slovenské armády na válečném tažení proti SSSR. Část tohoto dokumentu, včetně dobového komentáře, je použita na začátku Sedláčkova filmu. Divák má tak možnost vidět cenné dokumentární záběry, ale také si poslechnout, jak tehdejší slovenská vláda a vládní propagandisté zdůvodňovali účast na této vojenské agresi. Hned v úvodu se cituje část oficiálního prohlášení slovenského ministra vnitra Macha, v němž politik tvrdí, že „slovenský národ v plnej solidarite s Veľkonemeckou ríšou nastupuje k obrane európskej kultúry“.
Větší část filmu však popisuje pozdější události. Slovenští vojáci, kteří byli v roce 1943 na východní frontě zajati nebo přeběhli na stranu Rudé armády, tvořili základ pro formování 2. československé samostatné paradesantní brigády v Jefremově. Brigáda tvořila součást československého vojska v SSSR a bojovala v oblasti Dukelského průsmyku a ve Slovenském národním povstání. V bojích proti německým nacistům a jejich spojencům teď slovenský voják postupoval opačným směrem, od Azovského moře pod Tatry.