Krátký instrukční snímek, jehož originální název zní „Mine iznenadenja uklanjanje“, pochází z produkce filmového studia Zastava film a původně byl určen k výcviku příslušníků Jugoslávské lidové armády (JNA). V roce 1966 byl v ČSAF opatřen českým dabingem pro využití v ČSLA. Praxe přebírání titulů vyrobených ve vojenských filmových studiích spřátelených armád byla vcelku běžná, ale v případě JNA byla tato spolupráce na minimální úrovni, což vyplývalo především z absence Jugoslávie ve svazku Varšavské smlouvy. Výcvikový film, vycházející ze zkušeností z druhé světové války hranou formou pojednává o způsobech rozpoznávání a zneškodňování rozličných nástražných výbušných systémů. Nejedná se o film určený k výcviku specialistů. Jeho smyslem je poučit řadového vojáka čemu věnovat pozornost při pohybu v terénu, v zastavěných oblastech či interiérech domů a bytů. Výbušnou léčkou může být opuštěná bojová technika, zbraň ležící vedle mrtvého nepřítele, pohozený dalekohled nebo i tělo padlého spolubojovníka. V zástavbě jsou možnosti kam nastražit výbušninu ještě bohatší (okenní rámy, dveře, nábytek atd.). Tyto léčky mohou být také navzájem propojené či falešné pro odvedení pozornosti. Vše záleží na vynalézavosti protivníka a na tom kolik měl před ústupem času na umístění nástrah. Hlavním cílem filmu je proto přesvědčit diváka o nutnosti věnovat maximální pozornost všem detailům prozkoumávaných objektů, nespokojit se s povrchním vyhodnocením situace, nejednat ukvapeně nebo impulzivně a počítat s tím, že nástraha může být i tam, kde bychom ji čekali nejméně.
Výrobce: Vojnofilmski centar Zastava film (české znění ČSAF, 1966)
Tvůrci: Scénář a režie D. Bujak, V. Simović, kamera P. Prančić
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, I. kombinovaná kopie, černobílá, česká verze, 496 metrů (17 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.