Film „Rozdělené město“

Film „Rozdělené město“

Fotogalerie

Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Někdejší hlavní město Německé říše Berlín se po druhé světové válce stalo na několik desetiletí ohniskem mezinárodního napětí. Jeho rozdělení na sovětský sektor, který se v roce 1949 stal hlavním městem Německé demokratické republiky, a na americký, britský a francouzský sektor, které se spojily v Západní Berlín a přináležely ke Spolkové republice Německo, bylo symbolem rozdělení Německa i Evropy. Kamery Československého armádního filmu zachytily toto město v době, kdy už sice bylo zřejmé rozdělení města, ale kdy sektorové hranice byly ještě prostupné. Berlínská zeď, která znamenala hluboký předěl dějin východního Německa, na sebe v době natáčení filmu nechala ještě čtyři roky čekat. Českoslovenští armádní filmaři přijali východoněmecký „třídní“ pohled na Berlín, který historicky legitimoval rozdělení města. Na západě údajně vždy bydleli „bohatí ve svých palácích“ a na východě v „chudých domech ti, kdo na ně pracovali“. Bezvýchodný život na Západě stavěli autoři do kontrastu sociálních jistot života ve východoněmeckém socialismu. Protože šlo o film natočený armádními filmaři, byl v závěru filmu připomenut také jeden z „dobrovolníků“, který vstoupil do nedávno založené Národní lidové armády NDR (1956). Silně ideologizovaný úhel pohledu se ve filmu mísil s čistě cestopisnými prvky seznamujícími československého diváka se specifiky města nedalekého, ale přesto v této době nesnadno dostupného. Film vznikl za spolupráce s východoněmeckými filmovými studii DEFA.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

„Rozdělené město“: Československé armádní filmové studio; 1957; kamera: Jan Čuřík a Jan Jaroš; hudba: Jiří Šust; režie: Ivo Toman; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 370 metrů (13 min.)

Aktuálně


Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…