Film „Rozdělené město“

Film „Rozdělené město“

Fotogalerie

Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Film „Rozdělené město“
Někdejší hlavní město Německé říše Berlín se po druhé světové válce stalo na několik desetiletí ohniskem mezinárodního napětí. Jeho rozdělení na sovětský sektor, který se v roce 1949 stal hlavním městem Německé demokratické republiky, a na americký, britský a francouzský sektor, které se spojily v Západní Berlín a přináležely ke Spolkové republice Německo, bylo symbolem rozdělení Německa i Evropy. Kamery Československého armádního filmu zachytily toto město v době, kdy už sice bylo zřejmé rozdělení města, ale kdy sektorové hranice byly ještě prostupné. Berlínská zeď, která znamenala hluboký předěl dějin východního Německa, na sebe v době natáčení filmu nechala ještě čtyři roky čekat. Českoslovenští armádní filmaři přijali východoněmecký „třídní“ pohled na Berlín, který historicky legitimoval rozdělení města. Na západě údajně vždy bydleli „bohatí ve svých palácích“ a na východě v „chudých domech ti, kdo na ně pracovali“. Bezvýchodný život na Západě stavěli autoři do kontrastu sociálních jistot života ve východoněmeckém socialismu. Protože šlo o film natočený armádními filmaři, byl v závěru filmu připomenut také jeden z „dobrovolníků“, který vstoupil do nedávno založené Národní lidové armády NDR (1956). Silně ideologizovaný úhel pohledu se ve filmu mísil s čistě cestopisnými prvky seznamujícími československého diváka se specifiky města nedalekého, ale přesto v této době nesnadno dostupného. Film vznikl za spolupráce s východoněmeckými filmovými studii DEFA.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

„Rozdělené město“: Československé armádní filmové studio; 1957; kamera: Jan Čuřík a Jan Jaroš; hudba: Jiří Šust; režie: Ivo Toman; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 370 metrů (13 min.)

Aktuálně


Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…