Film „Rozloučení s Klementem Gottwaldem“

Film „Rozloučení s Klementem Gottwaldem“

Středometrážní dokumentární film „Rozloučení s Klementem Gottwaldem“, natočený ve spolupráci Československého armádního filmu a Studia dokumentárních filmů, měl za úkol zachytit monumentální smuteční slavnosti po smrti „prvního dělnického prezidenta“ a předsedy komunistické strany Klementa Gottwalda (1896–1953). Gottwald skonal na selhání srdce dne 14. března 1953, jen několik dní po návratu z pohřbu J. V. Stalina. Československá společnost tak byla nedlouho po masově inscenovaném loučení se zemřelým sovětským diktátorem znovu zmobilizována k celonárodní manifestaci smutku. Pohřeb byl vyvrcholením kultu osobnosti Klementa Gottwalda a v tomto duchu byl koncipován také dokumentární film, který měl tuto událost zaznamenat.

V interpretaci poslání Gottwalda na zemi se komunistická propaganda, jinak ateistická a proticírkevní, opřela o řadu ideových výpůjček z křesťanství. Gottwald byl uctíván jako světodějný spasitel, kteréhož smrt sice zdrtila „pokrokové“ lidi na celém světě, ale jehož odkaz zůstává nesmrtelným dědictvím v srdci každého z nich. Ačkoliv film zmiňoval Gottwalda jako „jiného“ prezidenta, který Pražskému hradu vrátil „ztracenou čest a slávu“, inspiroval se jeho pohřeb zvyklostmi pohřbů předchozích československých prezidentů, aby tak i za pomocí symbolů spojených s pohřby T. G. Masaryka a Edvarda Beneše byla historicky legitimizována Gottwaldova úloha v tomto úřadu.

Básnicky laděný komentář oplakávající Gottwaldovu smrt napsal tehdejší režimní autor Pavel Kohout, namluvil ho herec Karel Beníško. Na natáčení náročného dokumentárního filmu se podílelo několik desítek kameramanů a režisérů, kteří materiál pro film získávali nejen v Praze, kde se konal pohřeb, ale po celém Československu i v zahraničí.


„Rozloučení s Klementem Gottwaldem“: Československý armádní film a Studio zpravodajských filmů; 1953; komentář: Pavel Kohout; režie: Ivo Toman; technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 1 441 metrů (51 minut)

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…