Film „Střežíme hranice“

Film „Střežíme hranice“

Fotogalerie

„Střežíme hranice“
„Střežíme hranice“
„Střežíme hranice“
„Střežíme hranice“
„Střežíme hranice“
Film „Střežíme hranice“ vyrobilo v roce 1946 filmové oddělení hlavní správy výchovy a osvěty, které bylo obnoveno už v létě roku 1945. Jeho přednostou byl jmenován Jiří Jeníček, fotograf a filmař, který s československou armádou úspěšně spolupracoval na konci 30. let při natáčení propagačních dokumentárních filmů na obranu republiky proti hrozícímu válečnému nebezpečí. Návrat k těmto úspěchům se však po válce dařil jen ztěžka – filmové oddělení bylo špatně materiálně zabezpečeno, trpělo fluktuací kádrů a nedařilo se mu rozvinout koncepční práci.

Příkladem dokumentárního filmu, který se povedlo dovést alespoň do podoby dokončeného filmového díla, je krátký snímek „Střežíme hranice“. Jeho autorem byl Jaroslav Váchal, ale na počátku filmu se na něm podílel také K. M. Walló, později známý jako průkopník českého dabingu. Film byl natočen v Krkonoších během zimního lyžařského výcviku vojáků československé armády. Na začátku filmu byla recitována báseň vracející se k traumatu likvidace československého státu v jeho původních hranicích v letech 1938–39. Posléze následovaly záběry z jednotlivých fází výcviku na lyžích, včetně záchrany zraněného ve vysokohorských podmínkách. Ačkoliv se kamera snažila o výtvarné řešení záběrů upomínající na postupy známé z vojenských filmů konce 30. let, celkový výsledek byl málo přesvědčivý.

Jiří Jeníček při jeho vyhodnocení sice připouštěl, že film má některé svoje přednosti, nepovažoval ho ale za ucelené dílo odpovídající vysokým nárokům, ale spíše jen za „záběrovou tříšť“. Přes tento přísný dobový verdikt je film „Střežíme hranice“ historicky cenný jako ukázka raně poválečné filmové tvorby v československé armádě.

 

Výrobce: Hlavní správa výchovy a osvěty MNO, 1946

Tvůrci: námět, scénář a režie Jaroslav Váchal, kamera Miloslav Haša, Jiří Sekerka, hudba Jiří Šust

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 310 metrů (11 minut)

Kopie filmu byla do sbírek Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…