Film „Svědectví – Zrada“

Film „Svědectví – Zrada“

V březnu 1939 dosáhlo nacistické Německo rozbití Česko-Slovenska a jeho rozdělení na satelitní Slovenskou republiku a Němci okupovaný Protektorát Čechy a Morava. Skončila tím zhruba půlroční existence „druhé“ republiky, která vznikla na podzim předchozího roku po odstoupení pohraničních oblastí Německu a následně také Maďarsku a Polsku. Také tyto události zahrnoval do širokého historického vývoje od pozdních 20. let až do konce druhé světové války velkolepě pojatý dvoudílný celovečerní dokumentární film „Svědectví“, který v roce 1961 vyrobil Československý armádní film.

První díl nazvaný „Svědectví – Zrada“ se zabýval obdobím od velké hospodářské krize do útoku Německa na Sovětský svaz v červnu 1941. Film nahlížel tuto citlivou část nejnovějších českých dějin důsledně z pozic stranické historiografie jako politický boj komunistů o vítězství revoluce nad reakčním fašismem, a přinášel tak hodně zkreslený obraz dějin sloužící legitimizaci komunistického panství. Tříčlenný autorský tým složený ze zkušených režisérů a dramaturgů nicméně přistupoval ke zpracování tématu na svou dobu s nevšední rešeršní pečlivostí a režijní originalitou.

Aby dlouhý dokumentární film diváka nenudil, inspirovali se autoři narativními postupy hraných filmů, které přenášeli do žánru historického střihového dokumentu. Historickou faktografii a dokumentárně hodnotné záběry organicky propojovaly dramatické prvky a emocionální detaily zvyšující spád vyprávění a diváckou záživnost. Tomuto záměru odpovídalo i rozdělení komentáře na několik hlasů namluvených předními českými herci a recitátory (Zdeněk Štěpánek, Miloš Nedbal, Milan Friedl, Květa Fialová a další).

 

Výrobce: Československý armádní film, 1961

Tvůrci: scénář Pavel Háša, Roman Hlaváč, Ivo Toman, spolupráce na komentáři Josef Kainar odborný poradce Václav Král, kamera Jiří Ployhar, režie Pavel Háša a Ivo Toman

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 2.625 metrů (92 minut)

Kopie filmu byla do sbírek Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…