Středometrážní výcvikový film „Výcvik vojína v obraně“ patřil mezi typické ukázky tohoto žánru v jeho podobě z první poloviny 50. let. Film se zabýval problematikou základního výcviků vojáků v obraně podle ustanovení polního řádu. Vedle teoretického úvodu na učebně se většina filmu odehrávala ve vojenském výcvikovém prostoru a obsahovala praktické ukázky. Jejich součástí bylo přezkoušení teoretických znalostí vojáků a nácvik jednotlivých součástí obranného výcviku, mezi něž patřilo zaujímání správného střeleckého postavení, hloubení okopů pro střelbu vkleče a ve stoje a maskování v terénu. Samotná látka, která byla za pomocí tohoto filmu probírána, byla přitom s ohledem na rozsah filmu a investované prostředky vlastně banální. Způsoby hloubení okopů v terénu byly probírány natolik podrobně a zobrazení modelové situace bylo natolik nevěrohodné, že se tento film zařadil mezi studiové legendy. Strojová strohost s jakou byl namluven komentář a s jakou vystupovali jednotliví figuranti a odříkávali naučenou látku, vyvolávala svou omezeností až komický dojem. Film tak byl příkladem nezvládnuté didaktické názornosti, kdy přehnané snahy vyhovět ideálnímu způsobu řešení jednotlivých úloh mohly mít spíše kontraproduktivní účinek. Film „Výcvik vojína v obraně“ měl ještě pokračování nazvané „Vojín při zteči“, které bylo zpracováno v podobném duchu.
Výrobce: Československý armádní film, 1953
Tvůrci: námět mjr. J. Sevald, scénář npor. J. Dvořáček a npor. J. Vaniš, kamera npor. J. Vaniš, režie npor. J. Dvořáček
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 1 440 metrů (51 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.