Dobová fotografie čtveřice příslušníků Hraničářského praporu 4. československé armády z éry 1. republiky s odznaky střelce z pušky. Snímek vznikl ve fotografickém ateliéru a zachycuje na židli sedícího desátníka déle sloužícího, nad ním stojí zprava svobodník a dva vojíni. Vojáci mají na sobě vlastní vycházkový stejnokroj v podobě z roku 1931–1933.
Hraničářský prapor 4. vznikl ve Vimperku z Mysliveckého praporu 12. Prapor se utvářel postupně, na začátku roku 1920 vzniklo velitelství, 1., 2. a náhradní rota. V listopadu téhož roku přibyla ještě 3. a 4. rota. Prapor byl kompletní ale až následující rok, kdy se v polovině roku 1921 utváří technická rota. V éře 1. republiky došlo k různým redislokacím. Již v polovině roku 1920 se přesouvá z Vimperku do Prachatic 1. a 2. rota. Roty zde ale dlouho nevydržely a v první polovině roku 1921 odchází 1. rota do Českých Velenic, kam se přesouvá také 3. rota z Vimperku. Z Prachatic se 2. rota přesouvá do Kaplic. Náhradní rota také dlouho ve Vimperku nevydržela a v polovině roku 1920 je dislokována do Čkyně u Vimperku. Zde zůstává až do roku 1924, kdy se vrací zpátky do Vimperku.
Další kolo změn umístění rot proběhlo v letech 1926−1928. V roce 1926 se přesunula 1. rota do Kašperských Hor a v roce 1927 do Volyně. V září 1928 se 2. a 3. rota přemístila do Prachatic. Předposlední změna u praporu nastala v říjnu 1933, kdy byla náhradní rota dislokována v Písku.
Poslední změna přichází 17. 9. 1936, kdy dochází k soustředění celého praporu v Písku. Zde Hraničářský prapor 4 zůstává až do zániku československé branné moci v roce 1939.
Dobová fotografie příslušníků Hraničářského praporu 4. byla do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2019.