Snímek zachycuje francouzské vojáky s meziválečnými tanky Renault R 35, patrně při kontrole během zastávky při přesunu.
V polovině třicátých let firma Renault uspěla se svým modelem lehkého tanku v armádní soutěži na modernizaci francouzských tankových sil. Prototyp byl předveden v prosinci 1934 a sériová výroba tanku známého jako R 35 byla zahájena roku 1936.
Tank Renault R 35 nesl pancéřování o síle až 43 mm a jeho hmotnost činila 10,6 t; po silnici mohl jet rychlostí až 20 km/h. Výzbroj představoval kanón ráže 37 mm SA 18 s krátkou hlavní (vyvinutý za první světové války a stěží účinný proti tankům), společně s koaxiálním kulometem. Posádku tvořili dva muži. Od dosti podobného konkurenčního typu Hotchkiss H 35, jejž francouzská armáda rovněž přijala do výzbroje, se R 35 odlišoval počtem a uspořádáním pojezdových kol – H 35 měl o jedno víc. Ze stroje R 35 vznikl modernizací podvozku a instalací výkonnějšího a delšího kanónu tank Renault R 40.
Do porážky Francie roku 1940 bylo vyrobeno celkem přes 1500 strojů, jež sloužily v metropolitní Francii i v koloniích nebo byly exportovány do Polska, Jugoslávie, Rumunska a Turecka. Po pádu Francie se většiny francouzských strojů zmocnili Němci, kteří část z nich předali svým spojencům a zbytek nadále využívali; část jich přestavěli na stíhače tanků nebo dělostřelecké tahače. Tanky R 35 využívaly i síly Vichy a Svobodné Francie a po skončení druhé světové války je syrská armáda nasadila proti rodícímu se Izraeli.