Granát z bitvy u Hradce Králové

Granát z bitvy u Hradce Králové

Během druhé italské války za nezávislost (1859) se ukázala jasná převaha francouzských drážkovaných děl systému La Hitte nad rakouskými děly s hladkou hlavní. Díky tomu vyvstala u rakouského dělostřelectva nutnost zavést nová děla s drážkovanou hlavní.  Tak se také stalo a v průběhu let 1860–1863 docházelo v rakouském dělostřelectvu k častým změnám. Nakonec zvítězila konstrukce zavedená roku 1863 a nazývaná „polní dělostřelecký materiál vzor 1863“, který byl vytvořen podle systému jízdních baterií a sestával ze čtyřliberních a osmiliberních děl. Charakteristikou těchto zbraní byla drážkovaná hlaveň. Velký podíl na této konstrukci měl ředitel zbrojovky Arsenal Vídeň baron Lenk z Wolfsbergu (17. 3. 1809 – 18. 10. 1894).

Střela se vsunovala do hlavně ústím a po dosednutí na patronu se pomocí nabijáku s bajonetovým zámkem otočila ve směru hodinových ručiček tak, aby klínové plochy střely dosedly na plochu drážky. Tím se utěsnila. Při výstřelu pak byla střela vytlačována kupředu a drážkami roztáčena. Rotací byla stabilizována a děla tak střílela přesněji a dál.

Dělostřelecký materiál vzor 1863 se stal konečným stupněm vývoje děl nabíjených ústím bronzové hlavně. V průběhu polních tažení v Dánsku roku 1864 a pak na severním bojišti v roce 1866 se ukázalo, že rakouská děla předčí svým účinkem dělostřelecký materiál jiných zemí.

V červnu 1866 vypukla prusko - rakouská válka, jejíž hlavní událostí byla 3. července bitva u Hradce Králové. Rakouská armáda zde byla sice poražena, ale její dělostřelectvo ukázalo své kvality a spolehlivost.  Přesnou a efektivní střelbou krylo ústup armády z bojiště a tím ji zachránilo před úplným zničením.

Ve sbírce VHÚ se nachází osmiliberní dělostřelecký granát s nápisem „Königgrätz am 3. Juli 1866“ jako upomínkový předmět na tehdejší bitvu. Granát je válcovitého tvaru, s ogivální hlavicí, opatřenou dvěma výstupky (křidélky), sloužícími jako úchyt při utěsnění střely v hlavni, případně při zpětném vyjímání střely z hlavně. Válcová část střely (kromě dna hlavice) je obklopena pláštěm ze slitiny zinku a cínu, tvarovaným do podoby pravotočivých excentrických lišt, odpovídajících rýhám v hlavni. Granát má v průměru 10,5 cm, je 20,8 cm dlouhý, váží 6 kg a bylo možné s ním dostřelit na vzdálenost až 3800 metrů.

VHÚ získalo tento exponát v roce 1929 při sloučení Památníku odboje s Vojenským muzeem republiky Československé.

 

Aktuálně



Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…