Halapartníci, cca 1421

Halapartníci, cca 1421

Figurky pěších ozbrojenců s dřevcovými zbraněmi zachycují halapartníky z období první čtvrtiny 15. století. První z pěšáků je oděn pouze v civilním oděvu, tvořeném tmavozelenou suknicí, rudou kapucí a tmavě vínovými nohavicemi, jež bývaly v této době ještě nesešité a přivazovaly se ke spodkům, zvaným hacě. Jeho výzbroj tvoří halapartna a jednoruční meč, jediným ochranným prvkem je železný klobouk. Pěšák, oblečený do šedých nohavic, je vyzbrojen obdobně, je však vybaven lepší ochrannou zbrojí. Tu tvoří vedle železného klobouku z užívání pozvolna ustupující kroužková kapuce a kroužková zbroj s dlouhým rukávem, přes niž má ozbrojenec oblečenou tmavě zelenou suknici s krátkým rukávem. Pod kroužkovou brní by takovýto pěšák nosil vycpávanici nebo přinejmenším suknici ze silné látky a pod kapucí vycpávanou kuklu.

Kovové prvky zbraní a zbroje jsou kolorovány odstínem stříbrošedé, kožené součásti oděvu jako boty a opasky odstíny světlé a tmavé hnědé s výjimkou pochvy meče druhého halapartníka, která je kolorována černě. Oba pěšáci jsou vybaveni kulatými polními lahvemi, jež mohly být kovové, keramické či dřevěné. V tomto případě mohou představovat druhou nebo třetí variantu provedení, neboť jsou spolu s řemenem na zavěšení přes rameno vybarvené odstíny světlé a tmavé hnědé.

Prezentované figurky znázorňují možnou podobu některých pěšáků s dřevcovými zbraněmi, kteří se účastnili bitvy u Kutné Hory, odehrávající se ve dvou etapách – 21.-22. prosince 1421 a počátkem ledna 1422. V prosinci směřovala ke Kutné Hoře křížová výprava císaře Zikmunda Lucemburského a současně vojsko Jana Žižky. Husité dorazili dříve a město bez odporu obsadili, když však vytáhli z hradeb proti blížícím se křižákům a uzavřeli se do vozové hradby, převážně katoličtí měšťané vpustili do města Zikmundovy oddíly. Obklíčené Žižkovo vojsko po celý den odráželo pokusy křižáků o dobytí vozové hradby a během noci pak Žižka připravil plán přesunu, jež zahájil nad ránem. S celým vojskem včetně vozů prorazil obklíčení a znovu zbudoval hradbu u blízkého vrchu Kaňk, odkud se posléze vydal ke Kolínu.

Křižácké velení nedokázalo přesun z obklíčení zastavit a další pochod na Kolín si vyložilo jako ústup. V důsledku toho byli katoličtí ozbrojenci rozděleni k zimování v roztroušených sídelních jednotkách v okolí. Žižka však začátkem ledna vyrazil i s posilami zpět a rozdělené vojsko křižáků zaskočil. Po prohraném střetu u Nebovid dostali stále ještě nesjednocení křižáci rozkaz k ústupu na Německý Brod, přičemž zapálili Kutnou Horu a vzali s sebou i kutnohorské katolíky.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…