Íránský samopal PPŠ 41 – dar armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi

Íránský samopal PPŠ 41 – dar armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi

Sovětská armáda přijala v prosinci 1940 po rozsáhlých zkouškách do výzbroje samopal konstruktéra Georgije Semjonoviče Špagina (1897–1952) pod označením „Pistolet pulemjot Špagina obrazca 1941 goda“, zkráceně označovaného PPŠ 41. V důsledku napadení Sovětského svazu prudce vzrostla potřeba pěchotních zbraní a výroba samopalu Špagin, stejně jako jiných zbraní, dostala masový charakter. Kromě výrobní jednoduchosti s minimálním počtem třískově obráběných součástí disponoval, stejně jako první sovětský samopal PPD 40, bubnovým zásobníkem s kapacitou 71 nábojů, zajišťujícím poměrně vysoký palebný potenciál. Vzhledem k větší míře výskytu funkčních problémů byl pro zbraň zkonstruován ještě schránkový segmentový zásobník s kapacitou 35 nábojů, jenž také přispíval k vyšší ovladatelnosti zbraně. Samopal Špagin se stal jedním ze symbolů Velké vlastenecké války.
V roce 1943 vybudovala poblíž Teheránu íránská firma Mosalsalsasi zbrojovku a zahájila přípravy pro licenční výrobu samopalů PPŠ 41, jež dostaly označení Model 22, podle roku 1322 perského kalendáře. Do přípravy výroby se zapojila také řada československých odborníků ze Zbrojovky Brno, kteří se dostali do Íránu a podíleli se na budování tamní kulometky. Sériová výroba samopalů se ale rozběhla až v roce 1944 a produkce do ukončení války nedosáhla velkého objemu. K červnu 1945 se podařilo vyrobit okolo 12 000 samopalů.
Armádní generál Ludvík Svoboda (1895–1979), prezident Československé socialistické republiky v období let 1968–1975, účastník bojů čs. legií u Zborova a u Bachmače, velitel 1. československé samostatné brigády v SSSR v letech 1943–1945, dostal darem od čs. techniků z teheránské zbrojovky samopal s výrobním číslem AO 406 vyrobený v roce 1944. V modrým sametem polstrované kazetě z leštěného intarzovaného dřeva s čs. státním znakem ve víku je uloženo příslušenství tvořené ponosným popruhem, dvěma segmentovými zásobníky, plničkou zásobníku a olejničkou.
Kazetu se zbraní daroval muzeu Ludvík Svoboda v říjnu roku 1951.

Aktuálně



V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…