Japonští vojáci na Velké čínské zdi
Japonští vojáci zaujavší pozice na Velké čínské zdi a střílející na Číňany. Snímek pořízen v první polovině 30. let.
Japonské ozbrojené síly, především armáda, nebyly v meziválečném období pod kontrolou civilní vlády a procházely frakčními boji. Zejména Kwantungská armáda, soustředěná v jižním Mandžusku, zastávala agresivní kurs vůči Číně a de facto určovala japonskou zahraniční politiku v tomto prostoru.
Centrální autorita v Číně byla touto dobou slabá. Dne 18. září 1931 japonské jednotky zahájily útok do Mandžuska, záhy je obsadily a v lednu 1932 byl proveden útok na Šanghaj, aby odvedl pozornost světové veřejnosti od Mandžuska. Roku 1932 byl v Mandžusku vytvořen loutkový stát Mandžukuo (tj. Mandžusko), jehož vládcem se stal poslední čínský císař Pchu-i.
Společnost národů vyslala do Mandžuska Lyttonovu komisi, jejíž zpráva vyzněla pro Japonsko nepříznivě, a roku 1933 Japonsko ze Společnosti národů vystoupilo. Téhož roku Japonci s pomocí kolaborantských sil dobyli oblast Džeholu, nalézající se severně od Pekingu, a napadli oblast Čchachar ve Vnitřním Mongolsku. Zde byly jejich síly odraženy, avšak čínský vůdce Čankajšek uzavřel příměří v Tchang-ku, jímž souhlasil s vytvořením demilitarizované zóny v blízkosti Pekingu.
Koncem roku 1936 provedl mongolský kníže Demčugdongrub, spolupracující s Japonci, neúspěšný vpád do provincie Suej-jüan ve Vnitřním Mongolsku. Čankajšek touto dobou pobýval v Si-anu, na velitelství maršála Čang-Süe-lianga. Čang si přál bojovat proti Japoncům, zatímco Čankajšek chtěl vynaložit všechny síly na zničení komunistů. Při tzv. Si-anském incidentu byl Čankajšek zajat Čangem a donucen uzavřít jednotnou frontu s komunisty proti Japonsku. Dne 7. července 1937 zahájilo Japonsko plnohodnotnou invazi do Číny, válka však formálně vyhlášena nebyla až do roku 1941.
Aktuálně
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Letní škola pro seniory v Armádním muzeu nabízí komentované prohlídky i debaty s historiky
Jak Kennedy a Chruščov jednali ve Vídni
VHÚ Praha letos připravil historicky nejrozsáhlejší expozici Ministerstva obrany ČR a Armády ČR na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET
Vyhlazení obce Lidice dne 10. června 1942
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
