Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Jaroslav Riedl, Plukovník J. J. Švec, 1929

Malíř a legionář Jaroslav Riedl vytvořil v roce 1929 k příležitosti premiéry válečného filmu Plukovník Švec plakát s portrétem jeho hlavního hrdiny (režie Svatopluk Innemann).  Linoryt je použitím černobílé techniky velmi blízký tvorbě Riedlova současníka Otto Matouška. V dolní části plakátu byla vytvořena volná plocha pro aktuální informace k promítání filmu.

Tragická smrt plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883–1918) v Aksakově v říjnu 1918 se stala inspirací pro Rudolfa Medka, který byl autorem filmové předlohy a také stejnojmenné divadelní hry (Národní divadlo, říjen 1928). Po druhé světové válce jméno plukovníka Švece zmizelo na mnoho let z naší historie. Až v roce 2018 se konala opět v Národním divadle obnovená premiéra tohoto představení k 100. výročí vzniku Československa.

Autor plakátu Jaroslav Riedl (1893–1945) vystudoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. Na samotném konci druhé světové války, v únoru roku 1945, byl za odbojovou činnost vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Papír, linoryt, 920 x 610 mm.

Plakát je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…