Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Prezentovaná olejomalba je dílem českého malíře a legionáře Jaroslava Riedla (1893–1945). Představuje příslušníky první čs. vojenské jednotky na území Francie, Roty Nazdar, při budování zákopů. Malba byla vytvořena jako vzpomínková záležitost k dvacetiletému výročí bitvy u Arrasu. Nejedná se svými rozměry o monumentální dílo, jak bylo u tohoto umělce obvyklé. Nanášení výrazných barev ve vysokých vrstvách dává celé malbě moderní ráz.

Autor malby, Jaroslav Riedl, vystudoval v letech 1909–1911 malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení.

Kromě tvorby pro Památník odboje se umělec podílel i na výzdobě reprezentativních prostor vojenských objektů. Nejznámější je rozměrný jezdecký portrét T. G. Masaryka (1927) v životní velikosti, který byl před druhou světovou válkou umístěn v Zrcadlovém sále Vojenské akademie v Hranicích. Další prezidentův portrét vytvořil umělec pro zasedací síň Památníku osvobození. Podobizna generála Aloise Podhajského byla určena pro interiér budovy Hlavního štábu MNO v Praze.

Za protektorátu se Jaroslav Riedl zapojil jako řada jiných umělců do odbojové činnosti. Na samotném konci druhé světové války v únoru roku 1945 byl zatčen a transportován do koncentračního tábora. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Plátno, olej, 410 x 250 mm.

Umělecké dílo bylo získáno formou nákupu od rodiny autora v roce 1946.

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

15. 11. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

Izraelští vojenští veteráni navštívili Armádní muzeum na Žižkově

14. 11. 2025
Veteráni Izraelských ozbrojených sil (IDF), kteří bojovali v Šestidenní válce (1967), nedávno navštívili…
Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

Ve Španělském sále zaznělo poděkování hrdinům. The Tap Tap hráli pro české válečné veterány pod záštitou prezidenta Petra Pavla

13. 11. 2025
Čeští váleční veteráni a jejich rodiny se 11. listopadu v Den válečných veteránů…
Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

Česká republika oslavila Den válečných veteránů, vojáci slavnostně nastoupili na Vítkově

11. 11. 2025
V Praze na Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup, který připomněl ty,…
Připomeňte si s námi Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR

Připomeňte si s námi Den válečných veteránů. Jsou jimi nejen vojáci dvou světových válek, ale i veteráni ze zahraničních operací Armády ČR

11. 11. 2025
Na 11. listopad připadá každoročně významný svátek týkající se ozbrojených sil: Den…