Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Jaroslav Riedl, Rota Nazdar, 1935

Prezentovaná olejomalba je dílem českého malíře a legionáře Jaroslava Riedla (1893–1945). Představuje příslušníky první čs. vojenské jednotky na území Francie, Roty Nazdar, při budování zákopů. Malba byla vytvořena jako vzpomínková záležitost k dvacetiletému výročí bitvy u Arrasu. Nejedná se svými rozměry o monumentální dílo, jak bylo u tohoto umělce obvyklé. Nanášení výrazných barev ve vysokých vrstvách dává celé malbě moderní ráz.

Autor malby, Jaroslav Riedl, vystudoval v letech 1909–1911 malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii.  Zapojil se záhy, podobně jako František Parolek, do náborové činnosti českých a slovenských dobrovolníků do České družiny v oblastech Čerkaska a Besarabie. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku. V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil 20. lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení.

Kromě tvorby pro Památník odboje se umělec podílel i na výzdobě reprezentativních prostor vojenských objektů. Nejznámější je rozměrný jezdecký portrét T. G. Masaryka (1927) v životní velikosti, který byl před druhou světovou válkou umístěn v Zrcadlovém sále Vojenské akademie v Hranicích. Další prezidentův portrét vytvořil umělec pro zasedací síň Památníku osvobození. Podobizna generála Aloise Podhajského byla určena pro interiér budovy Hlavního štábu MNO v Praze.

Za protektorátu se Jaroslav Riedl zapojil jako řada jiných umělců do odbojové činnosti. Na samotném konci druhé světové války v únoru roku 1945 byl zatčen a transportován do koncentračního tábora. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Plátno, olej, 410 x 250 mm.

Umělecké dílo bylo získáno formou nákupu od rodiny autora v roce 1946.

Aktuálně



Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…
Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

24. 11. 2025
Ludvík Svoboda je částí společnosti vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi…
Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

23. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…