JOFEF PEKAŘ, Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420

V těchto dnech si připomínáme bitvu na Vítkově, kterou svedla utrakvistická vojska s křižáky 14. července 1420.  Byla jedním ze střetů první křížové výpravy vedené do Čech proti husitům. Kruciátu vyhlásil papežský legát Fernando 17. března 1420 ve slezské Vratislavi a v jejím čele stanul římský král a později i císař Zikmund Lucemburský. V rámci prvních husitských válek se jednalo spíše o menší střet, který ale podstatnou měrou přispěl k následnému rozpuštění celé výpravy.

Zikmundova vojska se snažila o uzavření obléhané Prahy. Strategickou úlohu zde sehrála zásobovací cesta vedoucí po úbočí Vítkova, chráněná dvěma dřevěnými sruby a palisádou, které nechal těsně před příchodem křižáckých vojsk prozíravě vybudovat Jan Žižka. Na ně také v neděli 14. července 1420 zaútočil z jihu, odkud jedině mohl být vrch kvůli strmým svahům obsazen, oddíl jezdců převážně z Míšně a Rakouska. Proti nim stála hrstka táboritů, mezi kterými byl i Jan Žižka a dle jediné dochované zprávy i tři ženy. Na pomoc obléhaným v kritickou chvíli přispěchal z Prahy oddíl padesáti střelců a cepiníků. S jejich pomocí se podařilo průběh boje zvrátit, míšeňský velitel padl a křižácké oddíly se v nastalém zmatku stáhly. Po tomto neúspěšném boji následoval požár v křižáckém ležení a finanční těžkosti krále, spojené s vyplácením vojska. Pod tíhou těchto okolností byl Zikmund Lucemburský nucen rozpustit vojsko a po rychlé korunovaci na Pražském hradě odjel do Kutné Hory. Praha byla ale nadále ze strategického hlediska ohrožena Zikmundovými posádkami na Vyšehradě a Pražském hradě. Tohoto potencionálního nebezpečí se zbavila až v listopadu po vítězné bitvě pod Vyšehradem.

Chronologicky řazený soupis pramenů vztahujících se k bitvě na Vítkově sestavil Josef Pekař pro potřeby seminárního cvičení v roce 1926. Na to se tehdy zapsal neobyčejně vysoký počet studentů (téměř 50), takže se otištění pramenů s ohledem na další možnou výuku jevilo jako nejjednodušší varianta zpřístupnění textů vhodných ke studijním účelům.  Dva prameny jsou z méně frekventovaných řečí přeloženy do češtiny a němčiny, jinak jsou v původním jazyce, tedy česky, latinsky a německy. U jednotlivých ukázek je vždy uvedeno, z jakého pochází pramene, a jsou doplněny o poznámkový aparát.

Kniha je vázaná v pevné vazbě o rozměrech 16 x 23,5 cm, má 33 stránek a obsahuje například List markraběte Míšenského vévodovi Bavorskému z července 1420, úryvky z Kroniky Vavřince z Březové a Bartoška z Drahonic, zápis knihy Staroměstské z roku 1421 a devatenáct dalších ukázek z pramenů vztahujících se k bojům na Vítkově. Je tak velice užitečným pomocníkem nejen pro studenty historie, ale určitě ji ocení i badatelé zabývající se vojenskou historií, protože v přehledné formě soustřeďuje naprostou většinu historických textů vztahujících se k této události.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

JOFEF PEKAŘ, Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420. Praha: Historický seminář university Karlovy 1926. 32 s.