Důležitým doplňkem palné zbraně byly kleště na lití střel, neboť až do standardizace ráží v 19. století potřebovala každá individuálně vyrobená zbraň střelu zhotovenou v kleštích, u nichž rozměry střely odpovídaly vývrtu hlavně. Původně se v kleštích odlévaly kule, v závěrečném období předovek v 19. století vznikly i kleště na odlévání zašpičatělých (biogiválních) střel. Od 16. do 19. století si kleště zachovávají v podstatě shodný tvar, i když občas se vyskytla různá zlepšení nebo odlišné varianty, např. kleště na odlití většího počtu kulí najednou, a to buď stejné ráže (zrychlení výroby střel) nebo různé ráže (možnost použití v různých zbraních). Po nástupu zadovek s jednotným nábojem kleště na lití střel zmizely, ale objevily se podobné kleště na přebíjení nábojnic.
Pákové kleště k lití biogiválních střel ráže 11 mm. Pod spojovacím šroubem začišťovací štípací kleště.
Kleště byly do sbírky VHÚ získány v roce 1951 převodem z Kriminální ústředny v Praze.