Pařížský puškař Beatus Beringer (připomínán v letech 1835‒1869) byl autorem zbraní, u nichž je za hlavní blok otočný do strany pomocí dole umístěného klíče. Do přední části otočné komory se vkládala střela, do zadní zápalky se zvýšenou náplní třaskaviny, neboť se střílelo bez střelného prachu. Zbraně tohoto systému byly předchůdkyněmi flobertek a používaly se jako „salónní“ pušky a pistole ke střelbě na krátkou vzdálenost v místnosti nebo na zahradě. V polovině 19. století šlo o systém oblíbený zejména ve střední Evropě. Výrobcem této kulovničky byl světově nejproslulejší český puškař 19. století Antonín Vincenc Lebeda.
Lebeda se narodil 1. května 1798 v Černošicích u Zbraslavi jako nejmladší syn rolníka Matěje Lebedy. V roce 1813 vstoupil v některé z vídeňských puškařských dílen do učení, po němž absolvoval i nezbytný tovaryšský vandr po různých dílnách v Rakousku a Německu. Ve Vídni pracoval několik let u Josefa Contrinera, jednoho z nejlepších puškařů své doby a od roku 1817 vídeňského vrchního cechmistra. V roce 1820 se Lebeda vrátil do Prahy, aby zde převzal zavedenou dílnu po zemřelém puškaři Matěji Brandejsovi.
V následujícím roce předložil svůj mistrovský kus, kterým byl pár francouzských křesadlových zámků, jejichž technické zpracování i krásná rytá výzdoba prozrazovaly Lebedův výjimečný talent. Tyto zámky jsou dnes součástí sbírky pražského Národního muzea. V únoru 1822 přiznala cechovní komise Lebedovi mistrovský titul a o dva měsíce se oženil s dcerou pražského obchodníka Annou Stumpfovou. V dubnu 1823 se Lebedovým narodil syn Antonín a o rok později i druhý syn Ferdinand.
Místo levných výrobků, které produkovali ostatní čeští puškaři té doby, vycházely z Lebedovy dílny vysoce kvalitní zbraně, které se mohly měřit s produkcí nejslavnějších francouzských, britských či belgických firem. Při výzdobě pušek a pistolí spolupracoval Lebeda s předními českými rytci a malíři (Josef Mánes, Josef Navrátil, Václav Sekal), a jím vytvořená typická ornamentální výzdoba kombinovaná s loveckými motivy se ve světě proslavila jako tzv. „pražská rytina“.
Lebedovy zbraně – kulovnice, brokovnice i pistole – nabyly pro svou vynikající kvalitu i krásu provedení brzy světové proslulosti. Pražský mistr je vyvážel do všech evropských států i do Ameriky. Jeho zákazníky se stávali mnozí přední příslušníci české i evropské šlechty, později dodával své výrobky i členům panovnických rodů v Rakousku, Rusku, Srbsku, Sasku apod. Po Lebedově smrti v roce 1857 převzali vedení firmy jeho synové Antonín a Ferdinand, ale své výrobky i nadále značili jménem slavného otce.
Délka 1 185 mm, délka hlavně 719 mm, ráže 10 mm, hmotnost 2 384 g.