Kyrysníci, první čtvrtina 17. století

Kyrysníci, první čtvrtina 17. století

První desetiletí 17. století se v rámci habsburské monarchie neslo v duchu vnitřních rodových konfliktů. Duševní choroba, která se po roce 1600 projevila u panujícího Rudolfa II., vedla k tomu, že se do čela rodové politiky dostal Rudolfův mladší bratr Matyáš. Rudolf mu na jedné straně svěřil místodržitelství v Uhrách a udělil pravomoci pro boj a jednání s Turky a uherskými povstalci Štěpána Bočkaje, na straně druhé však mezi oběma bratry narůstalo napětí. Již v roce 1607 toto pnutí málem vyústilo v otevřený boj, když k Praze přitáhl Matyáš s vojenskou silou, podporovanou stavy z Uher, Moravy a Rakous. Boji zabránili čeští stavové, kteří se postavili na stranu Rudolfa a vše skončilo tzv. Libeňským mírem 25. června 1608, kdy si oba Habsburkové rozdělili vládu v zemi. Když pak o rok později 9. července 1609 vydal Rudolf proslulý Majestát, potvrzující náboženskou svobodu, nečinil tak ani z vděčnosti vůči českým stavům, jako spíše vůči hrozbě jejich potenciálního odboje. Rudolf však pomýšlel na odplatu a pokusil se vystoupit proti českým stavům silou. V tom mu mělo posloužit vojsko bratrance, arcivévody Leopolda V. Pasovského. Pasovští žoldnéři pak 30. ledna 1611 skutečně vpadli do jižních Čech a 12. února se objevili před Prahou, kterou navzdory vyjednávání podmínek stažení o tři dna později napadli. Matyáš v reakci na tyto události vytáhl k Praze, kam s vojskem dorazil 6. března. K velkému střetu s pasovskými však nedošlo, neboť dosud nevyplacení pasovští se bouřili a Rudolf měl stále větší problém vyjednat jejich odchod tím spíše, že jeho sliby o vyplacení žoldu byly dosud plané. Pasovští nakonec opustili Prahu krátce po příchodu Matyášova vojska. V důsledku těchto událostí Rudolf definitivně abdikoval a vzdal se české koruny ve prospěch Matyáše.

Prezentované figurky představují těžkooděné jezdce, kyrysníky, z období počátku 17. století. Kyrysníci tvořili v této době na bojištích hlavní údernou sílu a byli nástupci staršího typu těžkooděných jezdců, tzv. lancierů, kteří se v této době vytráceli z bojišť. Na rozdíl od nich kyrysníci nepoužívali kopí a jejich hlavní výzbroj tvořily dvě pistole a meč. Oba jezdci jsou oděni v tzv. tříčtvrtečních plátových zbrojích s límcovými přilbami, vyvedených metalickou barvou. Řemení, pochvy, boty a jeden z koní jsou kolorováni světlými a tmavými odstíny hnědé. Barevně výraznější je provedení nohavic, sedlových dek, pouzder na pistole (holstry) a uzdového řemení – u prvního jezdce jde o žlutavé řemení, zelené nohavice, béžové holstry a modrou deku se zlatým lemem, to vše doplněno žlutomodrou šerpou a chocholem jezdce. V případě druhého kyrysníka, sedícího na černobíle strakatém koni, jsou nohavice modré, řemení šedomodré, deka oranžovočervená a holstry i chochol červené. Na podstavce byly použity odstíny šedé a pískové barvy.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…