Landsknechti – pištci

Před pěti sty lety, ve dnech 13. a 14. září 1515, došlo jihovýchodně od Milána k bitvě, známé jako bitva u Marignana. Na bitevním poli se tehdy střetla francouzská armáda krále Františka I. podporovaná Benátkami, s vojskem švýcarských Spříseženců pod kardinálem Mattheusem Schinerem, jehož podporoval milánský vévoda Massimiliano Sforza. Bitva probíhala celý den a noc se značně nejistým výsledkem. Švýcaři, byť méně početní než francouzská pěchota a pěchota německých landsknechtů ve francouzském žoldu, byli v pěším boji poměrně úspěšní a odolávali i sériím útoků těžkooděné jízdy, vedeným ve většině případů osobně francouzským králem. Švýcarské pěší formace však úspěšně nahlodávalo francouzské polní dělostřelectvo. Nerozhodný boj nakonec rozhodl příjezd benátských posil, které podpořily Francouze a přinutili Švýcary s velkými ztrátami opustit bojiště. V důsledku této bitvy získal francouzský král dočasně dominantní postavení v severní Itálii a Švýcaři rezignovali na prosazování svých politických zájmů na apeninském poloostrově. František I., ač král, nebyl dosud pasovaný. Využil proto bitevního triumfu a přímo na bojišti se nechal sám pasovat na rytíře legendárním francouzským rytířem Bayardem.

Ve francouzském žoldu bojovali u Marignana také proslulí němečtí pěší žoldnéři, landsknechti, jimž se říkalo „černá legie“ nebo „černá banda“. Přesný původ tohoto přízviska není znám – není potvrzeno, že by se odvozovalo od černých oděvů a spíše se usuzuje na původ podle černěných kyrysů a přileb.

Prezentované, tvarově identické figurky landsknechtů představují vojenské hudebníky – pištce, vybavené koženými pouzdry na píšťaly a flétny. Oba pištci jsou oblečeni do rané varianty nabíraných a prostřihávaných nohavic-plunder, punčoch, nízkých střevíců zvaných medvědí tlapy a krátkých kabátců s nabíranými rukávy, přes něž mají oblečené kožené vesty. Oba muži mají na hlavách barety s pštrosími pery, u pasu jako poboční zbraň krátký meč (katzbalger) a v rukou třímají příčnou flétnu. Nohavice a kabátec levého pištce kombinují světle modrou a vínovou barvu látky, jíž odpovídá také kombinace barev peří na černém baretu. Tmavě hnědá vesta nese na zádech zeleně kolorované prostřihy do tvaru kytice. Barva punčoch je z větší části setřená, původně však byla zelená. Pravý pištec má kabátec i nohavice půlené v rozdílných kombinacích barev – pravý rukáv červeno modrý proti červeno bílé levé nohavici, zatímco levý rukáv a pravá nohavice jsou žluto zelené. Pro punčochy a peří na tmavě hnědém baretu byla zvolena tmavě zelená barva. Krom černě kolorovaných fléten se zde vyskytuje ještě několik odstínů hnědé a béžové, jež byly použity ke znázornění bot, podstavců a kožených výstrojních součástí.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.