Legitimace francouzského letectva z pozůstalosti Václava Procházky

Legitimace francouzského letectva z pozůstalosti Václava Procházky

V době německého útoku na Francii v květnu 1940 tvořili českoslovenští letci nezanedbatelnou část francouzského letectva. Známé je především působení našich stíhacích pilotů, kteří v kritické chvíli tvořili 12% všech stíhacích pilotů Armée de l’Air a svými úspěchy na francouzském nebi položili základ skvělé pověsti československých letců. Kromě stíhacích pilotů však v Armée de l’Air působili i další českoslovenští letci, dokladem toho je i legitimace bombardovacího pilota Václava Procházky (2. 5. 1908, Chrudim – 5. 9. 1973, Pardubice).

Vyučený čalouník působil od roku 1929 ve Východočeském aeroklubu jako učitel létání. V roce 1939 odešel ilegálně do Polska a dále do Francie, kde vstoupil do řad cizinecké legie. Po začátku války byl přeřazen k bombardovacímu letectvu a po porážce Francie odjel lodí do Velké Británie, kde působil nejprve jako letecký instruktor a posléze jako pilot u 311. československé bombardovací peruti RAF. Dne 20. 10. 1941 s bombardérem KX-E nouzově přistál mezi holandským pobřežím a Frískými ostrovy a s celou posádkou byl zajat. Do konce války vystřídal několik věznic včetně Colditzu nebo Pankráce. Po roce 1945 se vrátil k práci ve východočeském aeroklubu a učil nové letce ve vojenské akademii. S nástupem komunistické totality byl však z armády vyhozen a pracoval jako dělník v chemické továrně. Jeho vzpomínky se staly v 60. letech podkladem pro napsání románu Poslední let bombardéra, který byl po četných úpravách vydán v roce 2002 pod názvem Na troskách Wellingtonu: Válečný příběh československého bombardovacího pilota Václava Procházky.

Představovaná legitimace na první pohled zaujme především velmi jednoduchým provedením v podobě jednoho na polovinu přehnutého listu, který má ve složeném stavu rozměr 8,5 x 14 cm. Uvnitř se kromě základních údajů o držiteli nachází i fotografie a otisky. Použitý papír byl jen průměrné kvality a k životnosti průkazu příliš nepřispíval.

Legitimace byla do sbírky VHÚ Praha získána v roce 2017.

Aktuálně



V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…