V druhé polovině třicátých let minulého století vyráběla modřanská firma A. Löschner speciální výstroj pro letectvo, jako např. letecké kamery, přístroje a další zařízení. K jejím produktům patřil i „Letecký kyslíkový dýchací přístroj výškový“, jak zněl jeho plný název. Jednalo se o zařízení s plicním automatem, připojené k láhvi se stlačeným kyslíkem. Celý patenty chráněný výrobek byl poměrně kompaktní a jeho hlavní část bylo možné zabudovat přímo do palubní desky v dosahu a zorném poli pilota. Přístroj pak automaticky zajišťoval dodávku vzduchu s příměsí kyslíku, nebo pouze kyslíku v závislosti na hladině letu a aktuální potřebě posádky letounu.
Jeho hlavní části byly umístěny v kovovém válcovém pouzdře o průměru 80 mm s několika ciferníky a ovladači množství kyslíku. Pouzdro bylo vysokotlakou hadicí spojeno s hliníkovou tlakovou lahví o objemu 2 l. Vycházela z něj i nízkotlaká hadice pro spojení s pryžovou obličejovou maskou. Láhev, armovanou ještě kvalitní ocelovou strunou a opatřenou ochranným šedozeleným nátěrem, bylo možné plnit kyslíkem až na 150 atmosfér. Dýchací maska mohla být ve větších výškách elektricky vytápěna. Celé zařízení dodávala firma v ochranné truhle.
Tento zajímavý, velice precizně zpracovaný přístroj byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán převodem z Velitelství letectva v roce 1953 a až donedávna byl vystaven v expozici Leteckého muzea VHÚ.