Letouny de Havilland DH.98 Mosquito FB.Mk.VI v československých službách
Fotogalerie
Koncepce rychlého bombardéru bez obranné výzbroje, jemuž měla ochranu skýtat jeho rychlost, pocházela již ze třicátých let. Od roku 1938 britská firma de Havilland pracovala na dvoumotorovém bombardéru s dřevěnou konstrukcí, známém jako DH.98 Mosquito. Prototyp poprvé vzlétl 25. listopadu 1940 a při testech dokázal letět rychleji než Spitfire – dvojice motorů Rolls-Royce Merlin mu dávala rychlost přes 630 km/h.
Do služby v RAF byly letouny de Havilland DH.98 Mosquito zařazeny roku 1941 a bojových misí se účastnily od května 1942; dobře manévrovaly a vzhledem ke své rychlosti dokázaly německým stíhačům obvykle uletět. Stroje s takto vynikajícími vlastnostmi nebyly používány jen jako bombardéry. Různé verze prováděly letecký průzkum, protiponorkovou činnost, leteckou přepravu, sloužily jako torpédové bombardéry a verze vybavené radarem jako noční stíhače. Celkem bylo ve Spojeném království, Kanadě a Austrálii vyrobeno 7 781 strojů de Havilland DH.98 Mosquito všech verzí, z toho okolo 6 700 během války.
Stroje verze FB.Mk.VI, operačně nasazené od roku 1943, se výborně uplatnily jako stíhací bombardéry – bylo jich vyrobeno okolo 2300 kusů. Byly pověřovány zvláštními úkoly, například nálety na vězení a úřadovny gestapa. Byly vyzbrojeny čtyřmi 20 mm kanóny a čtyřmi kulomety ráže 7,7 mm, mohly nést až čtyři bomby o hmotnosti 500 liber (227 kg), případně osm raket. Mohly letět maximální rychlostí okolo 600 km/h a jejich dolet činil asi 2000 km. Posádku tvořili dva muži. Stroje této verze získalo po druhé světové válce i obnovené československé letectvo (dostaly označení B-36), a k tomu též cvičné T.Mk.III (CB-36) – celkem se jednalo o 26 letadel. Sloužily v rámci Leteckého pluku 24, 25, a konečně 47. průzkumného leteckého pluku, a ze služby byly vyřazeny nedlouho po Stalinově smrti.
Aktuálně
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
